Listovnice červenooká (Agalychnis callidryas) je snadno rozeznatelná středoamerická rosnička, která své pestré zbarvení využívá k vyděšení predátora i sdílení nálady.
Jediným pohledem promění v kámen
Během spánku se totiž poskládá na hromádku tak, že žádná z jejích pestrých barev nejde vidět. Když ji v této poloze navštíví predátor, otevřením výrazně oranžových očí způsobí šok a ztuhnutí. Tohle uhranutí jediným pohledem dává rosničce prostor k zběsilému úprku. Oproti pralesničkám své predátory ovšem nemůže nijak otrávit. Barva ale indikuje například i náladu nebo část dne, jedinec může být zbarven do tmavě zelené nebo až nahnědlé, stejně jako se tónovat spíše do modra.
Snad nejslavnější druh na světě byl objeven v 60. letech 19. století Edwardem Copem a již od brzké doby jej díky citlivosti vědci považovali za indikátory zdravého ekosystému. Listovnice můžou ohrozit pesticidy či jiné chemikálie, sluneční paprsky UV-B, které jsou na planetu vpouštěny kvůli oslabené ozonové vrstvě, kyselé deště nebo cizokrajní predátoři.
Rozmnožování a kladení vajíček probíhá většinou v období dešťů a střídají se fáze suchozemské s těmi vodními. Nakladená vajíčka musí být uložena mimo vodu, ale pulec, který se z nich vylíhne, přežije bez vody sotva 20 hodin. Po blíže neurčené době, která může trvat až několik týdnů v závislosti na prostředí, projdou metamorfózou také pulci a opět vylezou na souš. Cyklus oplodňování na sebe mladí převezmou až průměrně po čtyřech letech života.
