„Zasloužíš si něco lepšího," řekl Kevin Costner a zmáčkl spoušť. Střela proletěla koňskou hlavou a zvíře se bez náznaku utrpení skácelo k zemi. Taková je úvodní scéna velkolepého seriálu Yellowstone, jenž láme rekordy sledovanosti. Jeho jméno evokuje vlky, bizony a gejzír Starý Spolehlivec. Ve skutečnosti tady jde o intriky, pozemky, chamtivé developery a tradiční, mizející způsob života. Byť je příběh brilantně natočený, názvem poněkud mate. Yellowstonský národní park, vzhledem k tomu, že jde o americkou ikonu ochrany přírody, by žádný developer ohrozit neměl. Dál zůstane tím čím je. Útočištěm velkých predátorů, býložravců i zástupů turistů. A barvu tomu dodají mikroskopické bakterie.
Vlky a bizony určitě uvidíte v návštěvnickém centru na fotkách nebo v podobě plyšových hraček. V přírodě vám jejich spatření nikdo nezaručí. Zato gejzír nikam neuteče a své jméno si zaslouží. A pravidelně vytryskne do výšky průměrně 44 metrů, ovsem ne vždy je to takto přesně. Podle tlaku v podzemí dosahuje vrchol výstřiku od výšky 32 metrů do 56 metrů. Pokud ho propásnete, stačí hodinu a půl počkat. Vytryskne znova. Mezitím si téměř každý návštěvník fotí barevnou nádheru okolo, aniž tuší, že za ni může poděkovat bakteriím.
Extremofilové
Organismy žijící v extrémním prostředí, ať už to jsou temné hlubiny horkých vývěrů kilometry pod mořskou hladinou, nebo vřelé okolí gejzírů, mají unikátní schopnost přežít v opravdu nehostinném prostředí. Zatímco temně zelená sirná bakterie rodu Chlorobium žije v „pohodovém" pH 6 – 9 a teplotě 35 – 85 stupňů Celsia, tak Hydrogenobaculum zvládá pH o hodnotě 3, což se zhruba rovná octu. A má ráda teplo 55 – 75 stupňů, což je voda, kterou by ve vaně nikdo nesnesl. Tvoří žluté a bílé pruhy. Zatímco Chlorobium, které se v Yellowstone vyskytuje v Mammoth Hot Springs a Calcite Springs funguje na základě typu fotosyntézy během níž nevzniká kyslík (anoxygenní) tak Hydrogenobaculum pro získání energie potřebuje sirovodík či arzén a oxid uhličitý. Vybarvuje své okolí Norris Geyser Basin a Amphitheater Springs.
Zní to extrémně? Tak už je jasné, proč se tyto organismy označují jako extrémofilní, tedy milující extrémy. Bakterie a jiné termofilní mikroorganismy obvykle vytvářejí barevné pásky. „Zelené, hnědé a oranžové rohože jsou sinice, které mohou žít ve vodách o teplotě až 73 °C. Při této teplotě jsou obvykle žlutozelené. Při ochlazení vody se zbarví do oranžova, rezava nebo hněda. V chladnější vodě se mohou objevit další termofyly, které barvy ještě více změní. Barvu může změnit také stres, například intenzivní sluneční záření uprostřed léta,“ vysvětlují odborníci z Yellowstonského národního parku.
NP Yellowstone
Navštivte Yellowstonský národní park
Založen: 1. března 1872. Většina rozlohy NP Yellowstone se nachází ve Wyomingu (91 % parku), zbytek v Montaně (7,6 %) a Idaho (1,4 %). Najdete v něm v něm přes 100 vodopádů, časté jsou vývěry par a plynů (fumaroly) a je zde i několik gejzírů. Nejznámější z nich, Old Faithful, tryská do výše přes 40 metrů. Mezi atraktivní obyvatele patří medvědi, vlci, či volně žijící stáda bizonů amerických a jelenů wapiti.
Žlutý kámen
Anglicky hovořící čtenáři si název Yellowstone dokáží přeložit (yellow – žlutý, stone – kámen). Kde přišlo území k tak barevnému jménu? Může za to síra nebo žluté zbarvení kolem gejzíru? Nikoliv. „Navzdory všeobecnému přesvědčení nebyl Yellowstone pojmenován podle hojně se vyskytujících ryolitových láv v Yellowstonském kaňonu, které byly chemicky změněny reakcí s vodní párou a horkou vodou a vytvořily zářivě žluté a růžové barvy. Místo toho byl název přisouzen již v roce 1805 původním obyvatelům Ameriky, kteří měli na mysli žluté pískovce na březích řeky Yellowstone ve východní Montaně, několik set mil po proudu a severovýchodně od parku,“ vysvětluje americká geologická služba. Ovšem milovníci geologie vědí, že tady najdou nejen pískovce, ale i vápence a břidlice a dokonce mladé lávy. Nové geologické vrstvy se tady dokonce neustále tvoří a to v podobě sintrů, které pomalu přibývají u horkých pramenů.