Umění Aipan vyvinuté zhruba v době dynastie Chand v 10. století v oblasti Almora se stalo symbolem lidu Kumaon. Typické je pro něj cihlově rudý podklad s bíle malovanými ornamenty.
Rituál z 10. století odhání démony
Tiché soustředění i halasící společenství může doprovázet ceremoniální malbu ornamentů. Tradičně se obrazce nanášely na zdi, podlahy nebo prahy a futra dveří. Nejdříve bylo potřeba plochu připravit červenou hlínou (geru), pak se začaly bílou rýžovou pastou (bishwar) kreslit předem určené motivy. Rituál Aipanu byl ryze ženskou záležitostí a prováděl se k příležitosti výročních dní a oslav. Kumaové věřili, že je symboly mohou ochránit před zlými duchy a zajistit jim blahobyt a štěstí.
Byly také důležitou výzdobou Puja místností, což jsou náboženské prostory určené ke vzývání bohů. Původ slova Aipan pochází ze sanskrtu, je uvedeno jako „lepana“, což znamená sádra.
„Při tvorbě Aipan Art panuje tichá dohoda o tom, kdo co dělá a kdo bude mít hlavní slovo. Proces zahrnuje interakci více hráčů. Objevují se momenty slovního rozhovoru prostřednictvím zpěvu náboženských a zbožných písní spolu s každodenními drby a vtipy. Takový diskurz stírá hranici oddělení mezi všedními činnostmi a posvátnými rituály,“ uvádí na stránkách server rooftopapp.com.
Oblast Uttarakhand se nalézá v podhůří Himaláje, to dodává této části Indie kouzlo, ale také komplikuje každodenní život.
Království Čand
Almora se udává jako místo vzniku umění Aipan. Od 10. století se šíří po celé oblasti Uttarakhand.
Království Čand založil Som Čand, který sem přišel z Kannuaj poblíž dnešního Kanpuru někdy v 10. století a vytlačil krále Katyuri, původem z údolí Katyur poblíž Joshimath, kteří v oblasti vládli od 7. století našeho letopočtu. Svůj stát nadále nazýval Kurmančál a jeho hlavní město založil v Čampavátu v Kálí Kumáonu, nazývaném tak kvůli blízkosti řeky Kálí. V tomto bývalém hlavním městě bylo v 11. a 12. století postaveno mnoho chrámů, které existují dodnes, patří mezi ně chrámy Balešvar a Nagnáth.
Zdroj: abhimanu.com
Komerce mění tradiční umění
V dnešní době se umění Aipan proměňuje vlivem nedostatku a cestovního ruchu. Přestože se místní snaží tradice udržovat, pro chudobu se od zvyklostí upouští a hledá se možnost, jak i folklorní umění zpeněžit.
V roce 2015 Namita Tiwari založila školu umění Aipan, kde cvičí mladé dívky v tvorbě těchto fascinujících motivů. To ovšem není z moderních úprav vše. Ornamenty se malují na látky, ať už se jedná o oblečení nebo bytové doplňky, obrazce se zjednodušují nebo naopak komplikují a k nátěru bishwar se začaly používat štětečky. Tato forma je turisticky zajímavější, čehož si v chudém horském zemědělském kraji Indie velice cení. Je to také důvod, proč se umění stále uchovává. Ze surového obřadního procesu se tak stává jemné strukturované umělecké dílo připomínající komerční mandaly.
Střed vesmíru doma na podlaze
Motivy ornamentů jsou promyšlené, v tradičním pojetí se nesly z generace na generaci a v rodině hrály důležitou roli. Společným krokem pro všechny podoby je centrální tečka. Server rooftopapp.com vysvětluje slovy: „Vytvoření Aipanu začíná a končí tečkou. Tečka umístěná uprostřed symbolizuje střed vesmíru. Z tohoto středu vycházejí všechny ostatní čáry a obrazce, které symbolizují, jak se celý vesmír točí kolem svého středu. Kromě motivů inspirovaných náboženstvím čerpá umění Aipan inspiraci také z přírody. Objevují se zde květinové vzory a plazivé rostliny. Umění Aipan symbolizuje rituály a svátky, které oslavuje.“
Zdroje: rooftopapp.com, dsource.in
