Nejslavnější detektiv všech dob unavil svého tvůrce natolik, že ho nechal zemřít. Sherlock Holmes našel smrt v Reichenbašských vodopádech. Jenže to vyvolalo takovou nevoli čtenářů, že po deseti letech ho nechal Artur Conan Doyle vstát z mrtvých v povídce Prázdný dům. Nicméně Reichenbašské vodopády se staly natolik známé, že „poslední“ boj Sherlocka Holmese tady připomíná kovová deska připevněná na skále.

Reichenbachfall

Samotné Reichenbašské vodopády se skládají z několika stupňů (kataraktů) a jsou přístupné. Jejich celkový spád dosahuje 250 m a najdete je ve spodní části Reichenbašského údolí, na říčce Reichenbach u přítoku řeky Aary zhruba 2 kilometry jižně od města Meiringen a snadno se k nim dostanete pomocí lanovky. Ta byla spuštěna 8. června 1899. Není potřeba se bát, byť překonává převýšení 242 metrů a délka jízdy je 714 m, tak nejvyšší rychlost je 2 m za sekundu.

Smrt nastala 4. května 1891

Finální souboj mezi Sherlockem Holmesem a jeho úhlavním nepřítelem profesorem Moriartym proběhl ve švýcarských Alpách a skončil smrtí fenomenálního detektiva. Důvodem, proč ho Artur Conan Doyle nechal zemřít vysvětluje Lukáš Strašík na serveru Tiscali. „Autora prostě už po šesti letech nebavilo sepisovat další detektivky. Navíc mu vadilo, že Holmes zcela zastiňoval jeho další rozsáhlou literární tvorbu, a tak se jej rozhodl sprovodit ze světa.“ Holmes měl za sebou šestadvacet případů. To stačilo k tomu, aby zásadně ovlivnily podobu detektivky coby literárního žánru. Holmesova smrt měla i konkrétní ekonomické dopady. Standford University popisuje, že The Strand Magazine poté, co přestal vydávat Holmesovy případy, neboť hlavní hrdina zahynul, přišel o více než 20 000 předplatitelů.

Temná turistika

Temná turistika (Dark tourism) je druh turistiky zaměřující se na místa spojená se smrtí a utrpením. Toto označení zavedli britští vědci John Lennon a Malcolm Foley v roce 1996. Mezi cíle temné turistiky patří bojiště, místa katastrof (jak přírodních tak způsobených člověkem, například Pompeje či Ground zero v New Yorku), zpřístupněná vězení (Alcatraz), či místa, kde násilně zemřelo velké množství lidí (popraviště, místa pogromů a genocid). Zdroj: wikipedie

I Holmes dělá chyby

Pro extrémní tlak holmesovských fanoušků nechal spisovatel Doyle detektiva Holmese vstát z mrtvých. Při pádu se měl (jak jednoduché, milý Watsone) chytit větví a následně prchnout do Tibetu. A to je problém. Jak upozorňuje Karel Kyncl Moje Británie, Tibet byl v té době naprosto nepřístupný a první Evropan se do něj dostal až v roce 1903. Holmes jím údajně prošel o řadu let dříve a strávil tam podle Keitha Sutera celé dva roky. A to zdaleka není všechno. „Tvrdil například, že navštívil egyptského chalífa v Chartúmu, kdežto každé dítě ví, že egyptský chalíf sídlil v Omdrurmanu,“ poukazuje Karel Kyncl na další z řady nesrovnalostí. Jak vidno, ani tak vzdělaný muž, lékař a válečný zpravodaj, jakým byl Conan Doyle, se nevyhnul chybám. To nic nemění na tom, že „jeho“ detektiv jeho samotného přežil a to nejen díky povídkám a knihám, ale i mnoha filmovým zpracováním.

Zdroj: Youtube

Zdroje: tiscali.cz, Stanford University, Structurae net, Kyncl K.: Moje Británie, Suther K.: Sherlock Holmes in Tibet