Největším lákadlem Stockolmu je středověká válečná loď Vasa. Čeká ji radikální oprava, kterou muzeum chce dělat za plného provozu.
Jako Titanik
Dne 10. srpna 1628 byla válečná galeona slavnostně spuštěna na vodu. Podobně jako Titanik se potopila při své panenské plavbě, ale na rozdíl od něj se na vodě udržela pouhých 1 300 metrů. Loď pojmenovaná po tehdy vládnoucí dynastii Vasa se měla stát pýchou krále Gustava Adolfa, který její stavbu zadal. Po krátké plavbě pomalu klesla na dno stockholmského přístavu, kde nepoškozená zůstala do roku 1961. Potopit ji měly silné poryvy větru. Pro krále muselo jít o velké zklamání, loď měla zásadním způsobem zvýšit prestiž a sílu švédského námořnictva. Byla vyzbrojena bronzovými děly a není vyloučeno, že právě jejich váha přispěla k přetížení až extravagantně vyzdobené lodi.
Vystavená Vasa bude opravována za plného provozu
Hrozba zřícení
„Od roku 1961, kdy byla vyzdvižena z ochranných vod Baltského moře, žije aktivním životem a ročně přiláká více než 1 milion návštěvníků,“ píše John Crace, sloupkař britského deníku Guardian v narážce na Wasavarvet (muzeum lodi Vasa), které patří mezi turisticky největší atrakce Stockholmu. Jenže už několik let muzejníci sledují zvyšující se nebezpečí. Vyschlá loď se vlastní vahou začíná lámat. „Už teď máme spoustu prasklin a nechceme mít další,“ poznamenal ředitel projektu záchrany Magnus Olofsson a ukázal na diagonální trhlinu na levoboku přídě. „Nakonec by se loď zřítila.“ Dalším faktorem je dřevo, které se chemicky rozkládá zevnitř kvůli znečištění, jež absorbovalo v moři.
900 nebo 1 000 tun?
Vasa je od roku 1964 umístěna v ocelové konstrukci, která lokálně tlačí na dřevo trupu, a dlouhotrvající tlak tak dal vzniknout mikrotrhlinám a deformacím, jež se postupně rozšiřují. Od jara chce muzeum za plného provozu vyztužit loď vnitřní konstrukcí. Roky trvalo plánování a kresba pracovních výkresů. Další čas zabralo postavení modelu v poměru 1:1, kde se teoretické výpočty vyzkoušely v praxi. Jenže v rovnici vedoucí k záchraně je jedna neznámá. Tou je skutečná váha lodi, kterou odborníci jodhadují na 900 až 1000 tun. Cena záchranné akce se pohybuje kolem 150 milionů korun.
Ročně přiláká více než 1 milion návštěvníků
John Crace, The Guardian
Vasa musí být zachráněna
Unikátnost Vasy se skrývá v její extrémní zachovalosti. Nebyla potopena v bitvě a její poškození je minimální. Chladné vody Baltu ji po dlouhou dobu chránily a z procesu její záchrany ze dna a následného vystavení se stala celonárodní událost. Po vyzdvižení se našly tisíce artefaktů dokládající život v dané době a navíc i ostatky 15 lidí. Potopení se tedy neobešlo bez obětí, evidentně část posádky zůstala uvězněná v podpalubí. Dnes je Vasa nejzachovalejší loď 17. století a jako taková by měla dál sloužit veřejnosti coby příklad vedení námořních bojů.
Podívejte se do Vasa museum.
Předměty, které se na ní zachovaly zase ukazují věci denní potřeby, jako jsou talíře, oblečení nebo mince. To vše pomáhá složit ucelenější obraz života na palubě zhruba 450 osob, kteří se tísnili na 600 metrech čtverečních. „Spí na směny, jí ze společných misek, nemoci jsou všudypřítomným rizikem, nuda je na denním pořádku,“ tak popisuje život na palubě a v podpalubí jedna z muzejních expozic.
Zdroje: ČRo, vasamuseet.se, The Guardian
