V 5. století se do Polabí začali od východu stěhovat první Slované. Podle nejnovějších odhadů jich mohlo být kolem třiceti tisíc. Ale nepřicházeli do liduprázdné krajiny, ale do poměrně osídlené země.
Bratři Bavoři
Dávno před příchodem Slovanů žilo na našem území etnikum se společným jazykem i náboženstvím – Keltové. Keltský kmen Bójů obýval oblast západních a jihozápadních Čech, kam dorazil z území na jih a západ od našich hranic. Právě od jejich jména byl Římany odvozen název naší země – Boiohaemum – domov Bójů. Časem se ustálilo slovo Bohemia. Elita Bójů se později přesunula do dnešního Bavorska, kde se z názvu Bajuwaren – lidé ze země Bójů – stala Bavaria, tedy Bavorsko. Vypadá to, že s našimi sousedy máme společného daleko víc než vášeň pro pivo a knedlíky.
Keltové však světu dali více než pár zeměpisných označení:
Sever Čech se naopak začal kolem 4. stol př. n. l. zaplňovat nově příchozími Kelty od západu. Římský historik Titus Livius (59 př. n. l.–17 n. l.) zaznamenal, že galský (Galové je římské pojmenování pro Kelty) král Ambigatus, z dnešní východní Francie měl dva synovce, kteří se vydali na východ. První z nich se jmenoval Belovesus a došel až do dnešní Itálie. Druhý, Segovesus, došel do Hercynského lesa, kde jeho výprava postupovala podle řeky Ogary (Ohře z Aga, Agara – řeka, která má rychlý tok), až stanul pod horou Rif (Říp – žebro, hřeben či hora). Takže tam byl zhruba o osm set let dříve, než by tam mohl dorazit náš mýtický praotec. Po Keltech se zachovaly i další zeměpisné názvy na území Čech, Labe (Albh, Albis – bílá řeka), Vltavy (Vultava – divoká řeka), Jizery (Isara – bystrá řeka), pravděpodobně i Mže (Msa), Otavy (Atava).
Bój nebo Čech, hlavně že našinec
Romantický obraz praotce Čecha, který dle Jiráska dorazil neprostupnými hvozdy pod Říp, vypadal asi trochu jinak. Ne že by tu nebyly žádné pralesy, ale jistě tu už jimi vedly průseky i kupecké stezky, bezpečné brody přes vodní toky, pastviny a pole v okolí, někde opuštěných, ale na druhou stranu nemálo zabydlených osad či hradišť. Mimochodem i spousta dolů, kde se těžily různé kovy. S nadsázkou je možné říct, že snad i s ukazateli na křižovatkách, protože nově příchozí si bez problémů osvojili i místní názvy keltského či germánského původu.
Nejstarší zmínky o Řípu nám zanechal latinsky píšící kronikář Kosmas (asi 1045–1125). Píše, že se první osadníci usazovali pod horou Říp v okolí řek Ohře a Vltava. A na počest vladyky Čecha nazvali zemi Čechy. Pokud si uvědomíme, že Kosmas psal latinsky, je doslovné znění možné vykládat i tak, že praotec Boemus dal jméno Bohemii. S čímž se nedá nesouhlasit, protože to až nápadně koresponduje s výše uvedenou pověstí kronikáře Tita Livia o Keltu Segovesovi. Ona národnost tehdy opravdu nebyla až tak důležitá, vždyť národy, jak je známe dnes, vznikly až počátkem průmyslové revoluce a národního obrození.
Záběry na horu Říp:
Veřejný nepřítel číslo jedna
Česky píšící kronikář Dalimil si dovolil (kolem r. 1310) pověst obohatit: lech (tedy vladyka) jménem Čech odešel se svým lidem ze země charvátské, a to kvůli mužobojstvu – vraždě – hledat nový domov. Také Gal Segovertus mohl přijít k Řípu přes Dalmácii a Charvátsko. Keltové totiž obývali velmi rozsáhlé území, nejen Galii v dnešní Francii, ale i Galatii v Turecku.
Celý příběh pak r. 1541 rozvinul do košatého eposu s velkým množstvím podrobností kronikář Václav Hájek z Libočan. Ačkoli je považován spíše za pohádkáře, v něčem je možná blíže pravdě než Kosmas. Uvádí, že země se jmenovala podle Bójů a nebyla zase tak pustá: „…přibrali se do krajiny, v kteréž někdy Boemové obývali; a ti byli jednak všickni válkami a častými mory vyhynuli. Někteří, ale velmi řídko, po všech z těch Boemů od týchž bratří knížat Slovákuov zastiženi byli a pomalu jsú je táž knížata Čech a Lech odtuď vytiskli…“
Hájek uvádí i datum příchodu praotce na Říp. Rok 644 je sice smyšlený, na druhou stranu se v roce 623 objevuje v Čechách francký kupec Sámo a sjednocuje slovanské kmeny v boji proti nájezdům Avarů. Nemohl si Hájek dosadit za praotce všech Čechů právě onoho kupce? Zvláštní je i to, že ačkoli Frankové přijali křesťanství o dvě stě let dříve, je Sámo označován za pohana. Je to snad proto, že tento obchodník mohl být třeba Žid?
