Den, kdy sopka zastavila letadla nad Evropou

Dne 20. března roku 2010 ochromil letecký provoz v Evropě výbuch sopky Eyjafjallajökull na Islandu. Okolo Vánoc sopka zahrozila a na jaře to rozjela. Došlo k několika erupcím, následně záplavám, zemětřesením a hlavně vyvržení sopečného popela do atmosféry do výše několika kilometrů. Letecké linky eliminoval právě sopečný popel, který by se dostával do turbín aeroplánů a zanášel je. Nad Evropou se vznášel několikadenní kolaps vzdušné dopravy, ale seismologové měli jiné obavy. Na stejné vulkanické vlně jako Eyjafjallajökull jede také o poznání větší sopka Hekla, na Islandu zvaná královnou mezi sopkami, a Eyjafjallajökull by mohla být rozbuškou před její erupcí.

Sopka způsobila hladomor

Naštěstí se tak zatím nestalo, následky výbuchu Hekly by byly mnohonásobně větší a fatální. První záznam o její erupci je z roku 1104, sopka popelem a lávou zpustošila rozsáhlé území na jihu ostrova a lidé umírali po tisících hlady, protože nešlo nic chovat ani pěstovat. Dalším stratovulkánem Islandu, který silně zasáhl zdejší populaci, je Askja, která byla prakticky neznámá až do erupce 29. března 1875. Výbuch opět způsobil hladomor a s ním velkou vlnu emigrace mladých Islanďanů do Kanady a Spojených států. Tehdy během pětadvaceti let ostrov opustilo 20 % populace. Nicméně prim ve známých erupcích sopek Islandu drží výbuch sopky Laki z roku 1783. Tenkrát soptila osm měsíců a vyvrhla až 15 km3 lávy a 400 až 500 milionů tun sopečných plynů. Následky nepocítil jen Island, kde vymřela skoro všechna zvířata a 25 % tehdejšího obyvatelstva.

Sopečný mrak se rozšířil nejdříve do Evropy a pak do celého světa. Oblak navíc doprovázely extrémně vysoké teploty a silné kyselé přívalové deště. Výsledkem bylo především spálení úrody a kyselé deště poničily lesy. Následovně přišla tuhá zima, zamrzaly nejen řeky, ale i moře daleko od pobřeží. Pro nás je zajímavé, že právě po této erupci zamrzla Vltava a při tání kry poničily Karlův most. Ale pojďme dále. Předpokládá se, že Laki může i za neúrodu rýže v Japonsku. V Egyptě propukl hladomor, protože se prodloužilo období sucha, tím se zmenšil průtok Nilu a bez vody nešla osít pole. V Severní Americe proběhla nejdelší a nejstudenější zima a po Mexickém zálivu dokonce plavaly kry.

Jak vidno, sopky ovlivňují přírodu, národy i historii. Etna roku 396 před Kristem údajně zmařila snahu Kartáginců proniknout do Syrakus, Vesuv pohřbil Pompeje roku 79 n. l. a mrak z Laki způsobil opakovanou neúrodu a tím i nespokojenost obyvatel ve Francii, což zapříčinilo útok na Bastilu roku 1789 a začátek Velké francouzské revoluce. V novodobých dějinách si první místo v ovlivnění světa připsal v současnosti nečinný stratovulkán v Indonésii jménem Tambora. Sopka se tyčí do výšky 2850 metrů nad hladinu moře na severu indonéského ostrova Sumbawa.

Zdroj: Youtube

Sníh v červnu

V roce 1815 se rozlítila způsobem, který neměl obdoby. O život při výbuchu a během jeho následků přišlo přibližně 100 000 lidí, což je pro bližší představu počet obyvatel Olomouce. Erupce byla údajně tak hlasitá, že ji slyšeli i na 1400 kilometrů vzdáleném souostroví Moluky. Výbuch vymrštil do vzduchu odhadem deset miliard tun hornin a zůstala po něm kaldera o průměru až sedmi kilometrů a hloubce 700 metrů. Před explozí čněl vrchol sopky do výšky 4300 metrů, po ní bylo naměřeno o 1450 metrů méně. Po pěti dnech od drtivého výbuchu začala intenzita erupční činnosti znovu gradovat.

V okolí vulkánu šlehaly ze země plamenné sloupy a podle dobových zdrojů celou horu pokrývala láva. Krajinu devastovaly nejen odmrštěné kameny, ale hlavně pyroklastický mrak, jenž zničil přilehlou vesnici Tambora. Vyvržené sopečné produkty zasáhly bezprostředně Borneo, Jávu, Sumatru a zmiňované Moluky. Sopečný popel padal z oblohy také na západě Jávy, který dělí od vulkánu asi 1300 km. Hlavní problém však představovalo množství oxidu siřičitého, jež se při explozi uvolnilo do atmosféry. Prudký výkyv ve složení plynného obalu Země způsobil změny počasí. Globální teplota klesla až o 0,7 °C.

Rok bez léta

V roce 1815 pozorovali v létě nad Amerikou jakousi suchou mlhu, stínící sluneční svit. Následujícího roku komplikace vyvrcholily, během letních měsíců na některých místech severní polokoule dokonce mrzlo. Dne 6. června například ve městech Albany, New York a Dennysville sněžilo. V kanadském Quebecu naměřili třiceticentimetrovou bílou pokrývku, jež vydržela až do 30. června. Letopočet 1816 si proto vysloužil pojmenování rok bez léta. Rozhozeným počasím však trápení nekončilo. V Nové Anglii kvůli obzvlášť kruté zimě pomřela většina dobytka. Chlad a vydatné deště zmařily úrodu také v Británii a v Irsku. Nedařilo se bramborám ani obilí, a v Německu proto drasticky vzrostly ceny potravin. Na nedos

Zdroje: USGS, The petrology of Tambora volcano, Indonesia: A model for the 1815 eruption