Ghetto umělců
V minulosti byli umělci mnohdy na okraji společnosti, přesto svými díly dokázali zasáhnout diváka i širokou veřejnost. Někteří ze slavných tvůrců zemřeli s pocitem neuznání jako Vincent van Gogh, jehož dílo následně zasáhlo celou generaci umělců, jiní byli za svého života zakázáni jako Caravaggio, který je dodnes považován za mistra svého řemesla. Někteří napomohli pohnout srdcem lidí a litevští umělci si vyhlásili vlastní republiku.
Republika Užupis se stala jedním z lákadel města:
Pokud budete procházet Vilniusem, hlavním městem nejjižnějšího státu z pobaltské trojice, dejte si pozor na mořskou pannu číhající u mostu přes řeku, jež nese jméno města. Říká se, že pokud přejdete most hledící do očí panny, už pro vás nebude cesty zpátky. Bezmezně si zamilujete zemi divů a umění za řekou a stejně jako její první obyvatelé propadnete kouzlu republiky Užupis.
„Nebojuj. Nevyhraj. Nevzdávej se."
Tři motta republiky
Před ani ne třemi dekádami byla čtvrť spíše ghettem. Rozpadající se, chátrající a opuštěná čtvrť poskytovala zázemí vyvrhelům tvůrčí scény litevského hlavního města. Dnes jsou ulice plné. Na svůj unikátní již 26 let trvající apríl a pouliční umělecká díla lákají turisty z celé Evropy, přesto na Užupio republice leží stín chudoby a úpadku minulých let. Kdysi honosná židovská čtvrť, nazývaná Jeruzalém severu, po řádění nacistů již nikdy nenabyla své krásy, a to platí do dnešních dní.
Humor osvobozuje
Posprejované opadající omítky, navlhlé paty domů nebo oprýskané okenní rámy a dveře, nejsou v Užupiu nijak ojedinělé. Byla to právě bezútěšná situace místních, která nakonec vedla přátelé Romase Lileikise a Thomase Čepaitise k satirickému vyhlášení nezávislého území. Své výročí založení slaví republika 1. dubna již od roku 1998, kdy byla založena. O 26 let později má vlastního prezidenta, parlament, vlajku, a chvíli disponovala i námořnictvem, které nakonec bylo, stejně jako desetičlenná armáda, rozpuštěno.
Každý má právo žít podél řeky Vilnia a řeka Vilnia má právo protékat kolem každého.
První článek ústavy republiky
Romas Lileikis, který od počátku stojí ve funkci prezidenta, a Thomas Čepaitis, jenž sedí v čele Ministerstva zahraničních věcí, započali své velkolepé dílo v Užupio kavinė. Kavárna, která vždy byla centrem setkávání a kultury, se stala místem historicky významným, když se na jejích lavicích začal psát příběh nejmenší a nejméně bojovné republiky Evropy. Její zahrádka na pobřeží řeky Vilnia je rozhodně must-see, pokud zamíříte do Litvy.
Konstituční republika, kde můžete plakat
Při přechodu hranic z Litvy do Užupisu můžete dostat i razítko do cestovního pasu. Po příjezdu si lze nechat vyměnit peníze na místní měnu EuroUžas a rozhodně byste měli vzdát úctu soše Archanděla Gabriela, který kromě svobody státu také symbolizuje svobodu všech umělců post-sovětských států. Letos republika chystá vzdát hold českému velikánovi, který se zrodil z humoru, ironie, satiry, komunismu a uměleckého útlaku stejně jako Užupis - Járu Cimrmanovi.
„Beru to všechno vážně, ale samozřejmě s humorem, protože humor je důležitou součástí života. Ministerstvo je v jistém smyslu můj největší happening nebo akce, které se nyní účastní přes 500 lidí," řekl o vyhlášení republiky její ministr zahraničí, Thomas Čepaitis.
Ústava republiky o 41 článcích spíše připomíná Murphyho zákony nebo Fulghumova pravidla pro život z mateřské školy, ale rozhodně vás povznese na duchu. Některé vybrané články najdete na uzupisembassy.eu
1. Každý má právo žít podél řeky Vilnia a řeka Vilnia má právo protékat kolem každého.
3. Každý má právo zemřít, ale není to povinnost.
4. Každý má právo se mýlit.
6. Každý má právo milovat.
12. Pes má právo být psem.
14. Každý má právo někdy nevědět, zda má povinnosti.
16. Každý má právo být šťastný.
17. Každý má právo být nešťastný.
20. Nikdo nemá právo páchat násilí.
21. Každý má právo vážit si své bezvýznamnosti.
26. Každý má právo slavit nebo neslavit své narozeniny.
33. Každý má právo plakat.
35. Nikdo nemá právo obviňovat druhého.
38. Každý má právo nebát se.
