Prázdné oční důlky lebek a tisíce lidských kostí nepůsobí uměleckým dojmem, i když se kostěná výzdoba kaple kostela Igreja do Carmo za umění dá považovat. Navždy už zůstane tajemstvím, komu konkrétně kosti patřily.
Návštěva kostnice není děsivá
Karmelitánský kostel Igreja do Carmo založil v roce 1713 biskup D. António Pereira da Silva, a po částech se přistavoval až do počátku 20. století. Kostnice Capela dos Ossos (kaple kostí), jež ke kostelu přiléhá, neohromí svou velikostí. Na prostoru pouhých 24 metrech čtverečních ukrývá kosti více než 1000 karmelitánských bratří. Patří mezi starší části stavby, první návštěvníky přivítala už v roce 1816. Pokud byste se pustili do počítání lebek a všimli si všech, došli byste k číslu 1 245.
Důvodem, proč kostnice vznikla, byl přeplněný městský hřbitov. Z naprosto stejného důvodu vznikla kostnice například v Brně. Ta by měla ukrývat ostatky 50 000 lidí. Přesto návštěva kostnice není ani tak děsivá, jako spíše smutná. „Vlastně se stali svým způsobem atrakcí," komentoval existenci kostnic a ozdob z lidských ostatků jeden z návštěvníků.
Kaple kostí ve Faru
„Zastavte se a přemýšlejte o osudu, který vás čeká,“ vyzývá nápis u vchodu. Jenže téměř žádný z návštěvníků nepředpokládá, že by jejich osudem bylo ozdobit stěny či strop kaple. Jakkoliv existence kostnic vypadá morbidně, šlo ve středověku o poměrně běžnou praxi. Na první pohled je vidět, že ti, kdo kostnici skládali, si dali záležet, aby lebky a kosti tvořily pravidelné geometrické vzory. V průvodcích se dočtete, že se jedná o „děsivý“ zážitek, ale ve skutečnosti jde spíš o zajímavost. Během návštěvy si člověk uvědomí, že lidský, tedy i ten jeho, život, je pomíjivý a každý den je krokem na cestě života směrem ke smrti.
Kostnice (ossuarium)
Další z portugalských kostnic můžete videt v Évoře.
Kostnicí se nazývá místnost určená k ukládání lidských kosterních pozůstatků. Za jejich vznikem lze hledat velké historické události, po nichž zůstávalo obrovské množství mrtvol, typicky morové rány či epidemie (např. španělská chřipka) nebo bitvy. Kostry se neukládaly pohromadě, ale jednotlivé kosti se skládaly z důvodů šetření prostoru k sobě. Proto se v kostnicích nacházejí mohyly z lebek nebo na sobě naskládané holenní či stehenní kosti. Výjimečně vznikaly i v místech, kde nebyl hřbitov. Druhá největší kostnice v Evropě u kostela sv. Jakuba v Brně je složena z kostí lidí, kteří byli vyjmuti z hrobu, aby uvolnili místo dalším nebožtíků. Některé mnišské řády zřizovaly kostnice za účelem neustálého připomínání pomíjivosti lidské existence.
Exhumované kostry mnichů, kteří zasvětili svůj život skromnosti, teď slouží k drobnému zisku, neboť vstup do kostnice je zpoplatněn. Po zaplacení vstupného a průchodu sakristií vstoupíte na nádvoří v zadní části kostela. „Původně to byl hřbitov, odkud byly kosti exhumovány,“ udává turistická kancelář v Algarve.
Zdroj: novinky.cz, Algarve tourist, Faro tourism
