Drákula z hlubin
Vampýrovka je jedinečným hlubokomořským hlavonožcem, který ke svému jménu přišel díky tmavému zbarvení a širokému lemu připomínajícímu upíří plášť. V dospělosti dorůstá sotva 30,5 cm a najít se dá v hlubinách mírného a tropického pásma. „Původně byla považována za chobotnici, ale nakonec ve vědecké klasifikaci zaujímá vlastní řád. Má obrovské, jasně modré oči - proporčně největší v živočišné říši. I když nesaje krev jako její bájný jmenovec, je „živoucí fosilií“, která se vyvinula z předka chobotnic, a jejíž rodokmen sahá ve fosilním záznamu 165 milionů let zpět,“ píše americký National Ocean Service. V případě ohrožení tento hlubokomořský Drákula nevypouští inkoust, jako to dělá většina jeho příbuzných hlavonožců. Dokonce ani nemění barvu, protože v temnotách hlubin to nemá smysl. Zato používá jinou, naprosto nečekanou strategii. Vystřikuje směrem k potenciálním predátorům hojný oblak lepkavého, bioluminiscenčního hlenu. Spolu s vampýrovkou se v hlubinách nachází velké množství hlubokomořských medúz, které tlak nerozdrtí.
Riftie hlubinná
Společenství hydrotermálních průduchů
Dlouho se předpokládalo, že v hlubinách toho moc nežije. Panuje tam naprostá temnota, obrovské tlaky a nedostatek kyslíku by měl život v podobě, ve které ho známe, téměř znemožňovat. Jenže hlubokomořské průduchy staví tuto logiku na hlavu. Zajišťují teplo generované žhavým zemským nitrem a kromě jiného hostí například obří trubkovité riftie hlubinné (Riftia pachyptila), Tito podivní kroužkovci žijící u „černých kuřáků“, což jsou právě ony zmiňované hydrotermální průduchy, snášejí mimořádně vysoké teploty okolní vody a vysokou koncentraci síry. Dorůstají délky až 3 metrů a tloušťky kolem 5 cm, jsou tedy největšími žijícími kroužkovci světa. Jsou energeticky závislí spíše na chemosyntéze než na fotosyntéze, protože světla mají nedostatek, zatímco síry až nad hlavu.
Pozor na světlo ďasů
Hlubokomořský velkotlamec Johnsonův (Melanocetus johnsonii) používá jednoduchý, ale účinný trik, jak si kořist přilákat doslova do tlamy. Na dlouhém „vousu“ mu visí světélkující bioluminiscenční návnada. Za tou, omámena světlem, připluje nic netušící oběť, která se vzápětí stane obědem. „Tento krasavec žije v hlubinách od 100 do 1500 metrů. Byl však pozorován také v hloubce 4500 metrů. Zvládne tedy obrovské změny tlaků. V hloubce kolem 1000 metrů pod hladinou moře už neuvidíte žádné sluneční světlo. Jediný způsob jak v této hlubině může vznikat světlo je bioluminiscence,“ vysvětluje Pavel Daněk na webu Science Reveal. blogu.
Černý kuřák
Společenstvo žijící u úpatí hydrotermálního vývěru
Černý kuřák (Black Smoker) je nápadný podmořský objekt v podobě hydrotermálního průduchu, který se nalézá na mořském dně. Topograficky se jedná o kruhové komínky, které jsou tvořeny minerálními složkami. Tu vynáší z nitra zemské kůry přehřátá voda.
Zdroj: wikipedie
Zdroje: Science Reveal, NOAA,
