Kdo by neznal nebo alespoň někdy neslyšel o původních sedmi divech světa? Visuté zahrady Semiramidiny, Feidiův Zeus v Olympii, Artemidin chrám v Efesu, Mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos, Maják na ostrově Faru a Egyptské pyramidy v Gíze za sebou zanechali téměř 2000 let dlouhou historickou stopu. V novém miléniu se však rozhodlo, že je na čase zvolit divy nové. Ostatně jediná stále existující položka na seznamu jsou poslední zmiňované egyptské klenoty. Úžasných lidských výtvorů přibylo a společnost díky internetu a dostupnému cestování objevuje krásy nejen svého malého kousíčku půdy, ale také výtvorů jiných kultur, dávnověkých i těch moderních. Již nejsme schopni pojmout celou krásu světa v pouhých sedmi bodech a už vůbec nemusíme opěvovat pouze historické a prastaré výtvory. Bez ohledu na to, jak krásné byly visuté zahrady asyrské královny, překonány byly pravděpodobně v momentě, kdy se na zahradnické scéně objevil legendární Patrick Blanc se svými nápady. Co se ale v potaz brát musí, jsou sociální a marketingové tlaky, z kterých jsou tvůrci seznamu podezříváni. Vyhlašování tedy v roce 2007 vyvolalo různé spory a kontroverze, to nám ale nebrání uznale zatleskat našim předkům za jejich velkolepá díla, která byla nakonec vybrána.
Novodobé divy světa zvolené v roce 2007:
Když bylo v tom roce vyhlášeno sedm nových divů světa, vyvolalo to skutečně různorodé reakce. Některé pozitivní, jiné méně. V Dr. Phillipovi Imlerovi to vyvolalo chuť oslavovat nejen lidské výtvory, ale především chvalořečit ty přírodní. V roce 2008 tak vznikl také sedmimístný seznam přírodních divů světa! Znáte je všechny?
Mount Everest
Není tak překvapivé, že nejvyšší hora světa se svými úctyhodnými 8 849 m byla zapsána na seznam unikátních a dechberoucích míst. Své ,,západní" jméno získala po zeměměřiči Georgovi Everestovi, který z toho popravdě nadšený nebyl. Zastával totiž názor, že místa by si měla uchovávat svá starobylá původní jména a monumentální vrchol tak nazýval tibetsky Čomolungma (Bohyně Matka vesmíru) nebo nepálsky Sagarmátha (Hlava na velkém modrém nebi).
Aurora Borealis
Aurora Borealis neboli polární záře je unikátní fenomén přírody. Na seznamu zastupuje veškeré pozemské přírodní úkazy, které si jen tak nehoví v krajině. Vidět ji můžete převážně v polárních a přilehlých oblastech, které se překrývají s póly magnetickými. Polární záře totiž není nic jiného než sluneční částice napěchované pozitivními protony reagující s prvky záporně nabitými.
Sopka Paricutin
Vulkán Paricutin v Mexiku vás neohromí svou krásou nebo výškou, za to to do roku 2021 byl jediný lávu-chrlící pahorek, u jehož zrodu mohla být i má babička. Na území Evropy a částečně Asie tenkrát řádily kruté mocnosti, které zaměstnávaly skoro celý svět, ale v odlehlé oblasti Michoacán měli lidé jiné starosti. Po mnoha týdnech otřesů to konečně vypuklo, otevřelo se kukuřičné pole a začalo peklo... Jen během prvního roku pahorek porostl o 450 metrů. Za dalších osm let přidal ještě něco málo přes padesát.
Viktoriiny vodopády
Nejznámější dobrodruh objevující zákoutí Afriky David Livingston v roce 1855 během svým cest narazil na vodopády, které v šířce průtoku porazily všechny do té doby známé toky. Jejich prvenství jim zůstalo až do dnešních dní, protože plocha 1800 m, na které se rozprostírají, se těžce překonává. Pokud si chcete vychutnat vodopády ze všech úhlů, můžete vyzkoušet jednu z největších houpaček světa.
Grand Canyon
V jižní části legendárního údolí najdete některé impozantní výhledy jako Mather Point, Yavapai Point a Hopi Point. V severní části se pak určitě chcete zastavit u Cape Royal nebo Point Imperial. Pokud chcete zachytit na své fotografii epickou scenérii je nejlepší sledovat předpověď počasí a také hodinky. Zlatá hodina přidává na kráse snad všemu a ani oranžové zákrutiny koryta řeky Colorado nejsou výjimkou. Stejně dobře na fotkách vypadají strže v kontrastu s noční oblohou.
Velký bariérový útes
Velký bariérový útes u Austrálie se rozprostírá na ploše 344 400 km2 a pokud máte problém si to představit, je to 70 milionů fotbalových hřišť. Pokud stále tápete je to 98,6 % Německa. První kontakt s člověkem však neproběhl úplně nejlépe. James Cook, který se na objevování Austrálie podílel nejhojněji, si o korály poničil loď, kvůli čemuž byl na šest týdnů uvězněn na pevnině. Velký bariérový útes se také stal inspirací pro natočení filmu Hledá se Nemo.
Přístav Rio de Janeiro
Ačkoliv největší socha Krista a divoké karnevaly na sebe strhávají veškerou pozornost veřejnosti, v Riu de Janeiro se také nachází jeden z divů. Homole cukru, jak se také přezdívá útvarům vystupujícím ze zálivu Guanabara, tvoří impozantní scenérii u pobřeží Brazílie. V zálivu je utopené taky obrovská záhada. V roce 1982 byly na dně objeveny nádoby z období Římské říše! Brazilská vláda se je ale rozhodla nechat pod vodou a historii nezkoumat.
Co by mohlo být divem Česka?
Zdroje: sevennaturalwonders.org, gbrmpa.gov, muni.cz, theguardian.com, dailystar.uk
