„Fjordy jsou produktem opakování ledovcových cyklů a zalednění ledovými štíty,“ uvedla pro Live Science Anna Hughes, paleoglacioložka z University v Manchester v UK.
Podmanivé pohyby ledu
Ledovými cykly, lidově „dobou ledovou“, je míněno období, kdy byla daná část zemského povrchu plně pokryta ledem a sněhem. Pro svou geografickou polohu bylo Norsko těmto obdobím vystaveno mnohokrát od začátku čtvrtohor. Posledním obdobím zalednění si Země prošla zhruba před 120 000 až 11 700 lety.
Ledovec klestící si cestu pevným geologickým podlažím. Za pár tisíc let bude další fjord na světě.
„Led teče a pohybuje se z vrchu dolů, buď vlastní vnitřní deformací, nebo může také klouzat s podložními sedimenty,“ komentovala Hughes fakt, že ledové příkrovy vypadají staticky. Jak ale uvedla, jejich pohyb ve skutečnosti brousí podloží pod nimi a postupně tak vyřezává údolí ve tvaru písmene U. To, pokud se spojí s oceánem a mořská voda se dostane dovnitř, vytvoří dojem prořezané krajiny a zanechá fjord. Pokud ledovec nesestupuje do oceánu, může po sobě zanechat pouze ledovcové jezero jako u Finger Lakes v USA. Okolní strmé svahy jsou podobné těm, jaké vidíme u fjordů.
Oceán a tvrdé podloží hráli Norsku do karet
„To, kde [fjordy] vznikají, hodně souvisí s geologií, která tam byla před obdobím čtvrtohor,“ řekl geolog Jason Briner z Univerzity of Buffalo, který dále podotkl, že pokud je podloží měkčí, bude se drolit a rozpadat. Pouze podloží pevné může vytvořit fjord s vysokým reliéfem. Na jiných místech světa stále existují fjordy, jejichž reliéf není tak strmý, protože geologie, která tam existovala, má jiný charakter. Tvorbě fjordů pomáhala také skutečnost, že je západní Norsko na hranici předělem mezi hrubou kontinentální kůrou a tenkou kůrou oceánského dna. Tím se urychlují pohyby ledu, jenž vlivem gravitace teče směrem do údolí.
Sousední Švédsko bylo také pokryto ledem, ale na rozdíl od Norska se v něm nachází mnohem méně fjordů. Během posledních milionů let Švédsko leželo víceméně uprostřed ledového pokrývky, nikoli u jejího okraje. V této části země tedy nebyl led omezen horami, které by ho zastavovaly. Proto místo k moři tekl do pevninské části Finska a Ruska.
Poznáte ledovcového od říčního údolí?
Na nejužším fjordu Norska Trolltunga jde krásně vidět příznačný tvar „U“, který je pro ledovcové údolí typický.
Údolí je základní erozní tvar vymodelovaný činností říčního toku či vyhloubený ledovcem. Jak řeka, tak ledovec postupovaly ve směru zemské gravitace a "vybrušovaly" si své podloží. Ovšem každý z fenoménu po sobě zanechal poněkud jinou stopu. Zatímco říční údolí jsou zahloubena do tvaru V, ledovcové trogy (odborný termín pro tento typ údolí) jsou rozprostřena mnohem více do šířky, nemají tak strmé svahy a jejich tvar připomíná obrovské písmeno U. Ledovcová údolí jsou na našem území pouze v Krkonoších, kde se v nich v období pleistocénu vyskytovaly údolní ledovce. Typickým příkladem je například Obří důl.
Norsko rozhodlo o novém ukládání těžebních odpadů
A přestože ledovce si na tvorbě fjordů pořádně mákly, norská vláda letos vyhrála patnáctiletý boj o možnost odložit těžební odpad právě sem, do norského národního pokladu. Jedná se o ponechání 170 milionů tun na dně Førde fjordu po podvodní těžbě. Právní soupeř norské vlády, organizace Friends of the Earth Norway a Nature
and Youth, se plán snažily zvrátit. Norsko se tak zapsalo na seznam zemí, které stále přidělují nové licence na tento bizarní způsob likvidace odpadu. Jedná se ještě o Turecko a Papuu Novou Guineu.
Eiliv Erdal, který vede Asociaci norských vlastníků lososích řek pro Nausta, si o záležitosti myslí: ,,Vyrostl jsem jako rybář a obávám se, že projekt ukládání těžebního odpadu do moře, zničí perfektně fungující ekosystém. Taky jsem v šoku, že nemáme vládu, která poslouchá své experty."
Odpad z probíhající podmořské těžby se bez ochrany nechá na dně fjordu. Odborní pracovníci vlády varují, že dopad na životní prostředí není znám.
Erdal odkazuje na fakt, že s rozhodnutím vlády nesouhlasí ani její odborní poradci. Geir Huse, vedoucí vědecký pracovník institutu řekl: ,,Naše hodnocení tohoto projektu se v průběhu času vyvíjelo. Dnes docházíme k závěru, že nedoporučujeme ukládání těžebního odpadu do moře, protože by to mohlo ohrozit zdravý a udržitelný ekosystém ve fjordu Før. Projekt se odsouhlasil již v lednu tohoto roku, přesto se další akce zatím nedějí. Zbývá tedy otázka, zdali tento neekologický způsob nakládání s odpady se v Norsku stane normou.
Zdroje: Live Science, The Guardian
