U pobřeží severního Německa se táhne téměř kilometr dlouhá zeď. Její účel byl zprvu neznámý, ale nyní se vědci domnívají, že na sklonku poslední doby ledové sloužila k lovu. Jenže nyní je zhruba 20 metrů pod hladinou. Proto tak dlouho unikala mohutná megalitická stavba odhalení. Hladina Baltského moře totiž pohltila oblast dnešního Meklenburského zálivu v severním Německu zhruba před 8 500 lety.
Prehistorická naváděcí zeď
„Stavby z doby kamenné mohou poskytnout jedinečný pohled na pozdně glaciální a mezolitické kultury v okolí Baltského moře. Takové struktury se však v rámci hustě osídleného středoevropského subkontinentu obvykle nedochovaly. Pravděpodobně ji postavily skupiny lovců a sběračů před více než 10 000 lety,“ píše skupina čtyř autorů ve studii publikované v Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Naprostá většina kamenů váží méně než 100 kg, což znamená, že bylo v moci několika svalnatých mužů s nimi manipulovat. Naváděcí zdi nejsou neznámou loveckou technikou.
Byly využívány jak v Severní Americe, tak v oblasti Blízkého východu. „Radiokarbonové datování jader sedimentů odebraných z blízkosti Blinkerwallu naznačuje, že jezero hraničilo se strukturou asi před 10 000 lety, než se před 8 500 lety zvedlo Baltské moře a ponořilo oblast. Zeď pravděpodobně vedla soby – kteří naposledy obývali oblast v době, kdy byla zeď postavena – směrem k nedalekému jezeru, kde mohla být uvězněná kořist snadno zabita,“ vysvětluje Ammy Gibsová na populárně naučném serveru Science News.
Schovat se nebo zahnat
„Pokud chcete zabít soba lukem a šípem, musíte se ke zvířeti dostat co nejblíže. Pravděpodobně nemůžete být dále než 10-20 metrů. Což je těžké, se zvířetem, které uteče při sebemenším zvuku nebo pohybu. Hory a ledové plochy v Sandgrovskaret neposkytovaly úkryty pro lovce, takže si museli nějaké postavit,“ vysvětluje novinářka Ida Irene Bergstrøm.
Meklenburský záliv
Meklenburský záliv
Délka: 80 km, šířka u moře cca přibližně 50 km. Maximální hloubka do 27 m. V silných zimách zamrzá. Příliv dosahuje výšky 20 cm.
Místo zdí, které měly lovená zvířata nasměrovat správným směrem, sloužily tyče s praporky. Archeologové objevili zbytky kamenných úkrytů, které sloužily lovcům ke skryté střelbě. Druhý způsob byla stavba zdí, podobné, jaká se našla pod hladinou v Meklenburské úžině. Ta zabránila zvířatům v útěku. „Postavily ji skupiny lovců a sběračů, které se v oblasti pohybovaly po ústupu weichselského ledovce. Srovnatelné megastruktury z doby kamenné se v poslední době staly známými po celém světě, ale v Evropě jsou téměř neznámé. Lokalita představuje jednu z nejstarších doložených loveckých staveb vytvořených člověkem na Zemi a řadí se mezi největší známé stavby doby kamenné v Evropě,“ píše se ve studii.
Dnes už okolo Meklenburskému zálivu soba nepotkáte, nicméně na konci poslední doby tady byla situace naprosto jiná. Krajem se potulovaly stáda divoké zvěře a hladina moře byla o desítky metrů níže. Samotná megalitická zeď byla odhalená díky sonarovému mapování mořského dna. Pokud se skutečně prokáže, že byla používána k lovu, půjde o první past tohoto druhu v jižním Pobaltí.
Zdroj: PNAS, Sciencenews, ScienceNorwey