Neumím si představit, že by někdo něco podobného dělal dneska. Na paneláku,“ zaznělo v češtině pod největší porcelánovou malbou, kterou místní znají jako Fürstenzug. Čeština je v Drážďanech běžný jazyk, část „našinců“ sem jezdí za nákupem, část za kulturou a občas to někteří spojí.

Knížecí průvod

Zatímco v koupelně jsou dlaždice pečlivě vyspárovány a přiznány, na zdi drážďanského zámku jsou skoro neviditelné, takže celý obraz vypadá jako jedno namalované dílo, a nikoliv jako mozaika z míšenských dlaždic. Průvod knížat nebo chcete-li, tak procesí princů, je zobrazením 35 jezdců. Ti patří k vládnoucí vrstvě, zatímco plebs, skládající se z 59 postav, jde pěšky. Pokud se vydáte na ulici Augustustrasse, nemůžete kachlíčkové procesí minout.

Pokud by se vám to povedlo, tak jste schopní přehlédnout 924 metrů čtverečních. Dílo zachycuje šlechtice rodu Wettinů v dobovém oblečení. Může vypadat na první pohled důstojně a elegantně, ale pokud si ho představíte na sobě, tak by příliš pohodlné asi nebylo.

Drážďanský zámek

Na první pohled honosné sídlo bývalo úřadem i obydlím saských kurfiřtů, králů a vévodů. Na místě, kde je dnes zámek, původně stával středověký hrad, jehož mohutná renesanční přestavba proběhla v létech 1530 – 1594. Bombardování  během 2. světové války zámek zásadně poškodilo, jeho rekonstrukce do současné podoby probíhala podle historických pramenů z roku 1733.

Metály, kyrysy, přilbice v případě jezdců a většinou prosté oděvy v případě chodců. Hlavní postavou je Konrád Veliký (1127 – 1156), ale zaznamenáni jsou pokračovatelé jeho rodu až do 20. století, neboť mozaika vznikla v roce 1907.

Proč zrovna kachličky

Téměř všichni turisté se v Drážďanech jdou podívat na známý kostel Frauenkirche. A od něj je Fürstenzug doslova pár kroků. V případě tohoto díla jde doslova o světový unikát, větší kachlíčkovou mozaiku nikde nenajdete. A přitom šlo původně o malbu, jenže do té se déšť a sníh zakousl s takovou vervou, že neměla šanci na dlouhé trvání.

101 metrů dlouhá nástěnná malba zobrazuje historii saské vládnoucí dynastie z rodu Wettinů jako nadživotní kavalkádu.

web města Drážďany

Zato keramika je téměř nezničitelná, a navíc ta míšenská je proslulá svou kvalitou. A to doslova. Během 2. světové války byly |Drážďany spojeneckým bombardováním v podstatě srovnány se zemí. To, že Fürstenzug přežil se rovná malému zázraku. Spojenečtí plánovači totiž považovali Drážďany za jedno ze zbývajících center výroby zbraní a pomocí této logiky se staly prioritním cílem. Ve skutečnosti tak zásadní význam mít město nemuselo. Na město spadlo cca 3 900 tun bomb.

Neuvěříte, dokud neuvidíte. A teď se můžete podívat.

Zdroj: Youtube

Ani tady se nevyhnete klasickým turistickým kýčům. To, že obchůdky se suvenýry nabízejí magnetky na ledničku ve tvaru zdejšího zámku, je logické, stejně tak kšiltovky a trička s nápisem I love Dresden. Co má mnohem menší logiku, pokud vůbec nějakou, je třímetrová poskakující panda, se kterou se můžete za úplatu vyfotit. Je to asi stejné, jako kdyby před Zakázaným městem v Pekingu poskakoval klokan.

Zdroj: Drážďany - průvodce, Dresden.de, Ústecký deník