Stejně jako Římané sázeli, odpočívali v lázních a pořádali sportovní události, tak i původní kmeny Ameriky hledaly zábavu a způsob, jak se uvolnit.
Hra bohů
Jednou z her, která je známá až do současnosti, je baggataway, prapředek dnešního lakrosu. Týmový sport v Česku známý převážně ze středoškolských amerických filmů, je, světe div se, národním sportem Kanady. V roce 1994 byl přijat jako důležité dědictví původních obyvatel a stal se tak neoddělitelnou součástí kanadské kultury, i když jen přes léto. Lakros je díky propojení s původními obyvateli považován za nejstarší týmový sport Ameriky. Několik pramenů dokládá, že se této divoké zábavě s dřevěnými holemi se síťkou domorodci oddávali již ve 12. století.
Pozůstatky původní hry baggataway praktikované původními kmeny Severní Ameriky.
Stačí vám tři nápovědy?
Zvládnete kvíz o třech nápovědách?
Během neustálených počátků se hrálo klidně i tři dny a do jednoho souboje se na jeden tým zapojilo klidně až 1000 mužů, které měla tvrdá soupeřivá hra připravit na boje o území. Tato kratochvíle ale nebyla pouhým válečným cvičením. Jméno baggataway znamená „stvořitelova hra", protože lidé kmene Irokézů věřili, že hru jim seslal samotný Stvořitel. V ústní tradici se dokonce předávalo, že první souboj se odehrál mezi ptactvem a savci. Moderní jméno lakros dostala hra od francouzských osadníků, kterým hůl se síťkou připomínala biskupský kříž (la crosse).
Hrálo se jako příprava na válku a zároveň šlo o společenskou událost, při níž se kmeny setkávaly za účelem obchodu a sportu. Někdy se používala k urovnání sporů.
Joe Finn, archivář Národní lakrosové síně slávy a muzea
