Země tance, siesty a sangrie. Znáte dobře Španělsko?
Pověstný ostrov nekonečných oslav a divokých nocí, jenž je perlou Středozemního moře, má historii dlouhou 4 000 let a ne vždy to byl ráj pařmenů a boháčů. Ibiza, třetí největší z Baleárských ostrovů, sloužila již dávným Féničanům jako orientační bod a zastávka na obchodních cestách. První stálí residenti však založili první osady až během sedmého století př. Kr. Od Féničanů také Ibiza získala své původní jméno Ebusus (Ibusim). V západním Středomoří po sobě dávní obyvatelé ostrova zanechali na 3 000 hrobů - nejrozsáhlejší pohřebiště oblasti.
Od Punských válek 2. - 3 stol. př. nl. do roku 74 n. l. se pomalu ale jistě na ostrov dosáhla chapadla Římská říše a oblast se latinizuje. Později svou ruku k dílu přiložili také Arabové při obléhání španělského území. Ale největší osídlení přišlo právě ze Španělska. Ačkoliv se vládci ostrova i jeho obyvatelé často měnili, ostrov si zachoval stejnou charakteristiku, a to jakousi izolovanost, kterou si částečně drží dodnes.
Jediní, kdo narušují poklidný život místních obyvatel, jsou neurvalí turisté. Nejenže jich neustále přibývá, ale také se k místu chovají jako jednomu velkému tanečnímu klubu. Patrně proto letos v květnu vypukly veliké protesty proti overtourismu. Místní požadují regulace pohybu popřípadě poplatky a pokuty. Protesty na ostrovních státech nejsou letos neobvyklé. Již v dubnu začala vlna nevole na Kanárských ostrovech, které díky svému teplému podnebí nemají klid téměř nikdy. Boje za udržitelný turismus se ale odehrávají i na území kontinentální Evropy, kromě Benátek s turismem také bojují ve Švýcarsku nebo Chorvatsku.
„Lidé na cestách byli vždy považováni za outsidery,“ řekla Profesorka Carina Ren z Aalborgské univerzity. „Kdykoli jsme cestovali, docházelo ke kulturnímu setkání, při kterém jsme si vyměňovali názory a střetávali se. Platilo to v dobách Grand Tour a platí to i pro masovou turistiku. Nyní se však děje něco jiného: objem. Turisté se nechovají hůře - je jich jen více.“
Některým však ani tak nevadí přemíra turistů jako spíše nedostatek financí. Přestože residenti bydlí v turistických oblastech, oni sami získávají jen malý podíl peněz. „Když se podíváte na Kanárské ostrovy, četl jsem, že třetina obyvatel žije na hranici chudoby. Cestovní ruch nabízí těmto ostrovům velký příjem - ale pro koho? Nestačí říct, že chceme přivítat dobře vychované turisty, kteří jsou klidní a utratí více peněz, jde o to, kam ty peníze jdou. V současné době z nich velká část obyvatelstva nemá žádný prospěch,“ řekl Sebastian Zenker, odborník na overtourismus a akademický ředitel magisterského oboru Udržitelný cestovní ruch a pohostinství na Copenhagen Business School.
