Marco Polo si je oblíbil, jiné stály život

Papírové bankovky samy o sobě nemají valnou hodnotu a vzhledem k trendu internetového bankovnictví s nimi přicházíme do fyzického kontaktu čím dál méně. My už jsme se do světa, kde platidlem jsou peníze, narodili. Umíte si ale představit, kdyby vám někdo řekl: „Od teď místo zlata platíme papírem!" Nebyl by to trochu šok? Od něčeho hodnotného a cenného se přesunout k něčemu tak obyčejnému? Obyvatelé Mongolského impéria pod vedením Kublaj-chána s tím problém měli.

Čím se platí v Asii?

Vývoj Mongolského impéria v čase:

Zdroj: Youtube

Jeho papírová měna, kterou nechal zavést již ve 13. století, nepůsobila zrovna důvěryhodně, a lidé byli pod pohrůžkou smrti donuceni ji užívat. Naproti tomu, když se roku 1275 Marco Polo s měnou setkal, byl z vynálezu dynastie Juan nadšený. Díky zodpovědnému přístupu prvního vládce měna vydržela desetiletí, pozdější panovníci však nejednali natolik zodpovědně, což vedlo až ke zničení platidla. Papírová měna se opětovně začala na území Číny užívat až na konci 19. století, kdy byla země spravována dynastií Qing. Přesto se moderní měna rénminbi uvádí v juanech na počest dynastie, jež světu otevřela brány novým pravidlům moderního obchodu.

Související články