Kde je jaké pohoří? Máte v tom jasno?
Od Sumatry v Asii až po evropské Španělsko nebo Maroko v Africe se táhne vysoce aktivní seismické pásmo, které stojí za vznikem většiny pohoří v tomto prostoru. Na východě nejvyšší Himálaj se postupně přes kavkazské pětitisícovky snižuje až k Alpám, potažmo k severoafrickému Atlasu.
Z pohoří, která se běžně jako součást alpsko-himálajského systému uvádí, pouze jedno zasahuje i na naše území. Jedná se o Bílé Karpaty (potažmo i Beskydy), které se pod jinými názvy obloukem táhnou až do Srbska. Mohli bychom ale také klidně pokračovat dále. Balkanidy, které přebírají u Srbů štafetu, jsou totiž geologickým pokračováním karpatského pásma a k rozdělení dochází de facto pouze z tradice. Někdy je oblast dokonce označována jako karpatskobalkánská.
Malá část Západních Karpat, která dosahuje až za české hranice, si vysloužila dokonce světové ocenění. Co do počtu druhů jsou karpatské louky světový unikát chráněný organizací UNESCO. Na jeden metr čtvereční zde najdete až na 80 druhů rostlin. Slovensko si v Karpatech vydobylo slávu nejvyšším vrchem. Gerlachovský štít měří 2 654 m a je nejen nejvyšším bodem Karpat, ale také Slovenska. V Rumunsku se pro změnu rozprostírá největší část pohoří - celých padesát procent.
