Následky kubánské krize
Po roce 1962, kdy svět během studené války čelil kubánské krizi, výrazně rostl počet jaderných hlavic. Kolem roku 1985 se jejich počet ve světě vyšplhal až na neuvěřitelných 70 000, které ale v následných letech podstoupily rozebrání.
Kdo má ve svém arzenálu zbraně hromadného ničení?
Dnes je na světě přes 12 000 hlavic, jejichž většinovými majiteli jsou stále Spojené státy a Rusko. Tyto dva státy vlastní přibližně 90 % všech potvrzených jaderných hlavic. Údaje však nejsou úplně jasné, některé státy totiž nejsou ochotné sdílet informace o své armádě a schválně mlží. Některé dokonce jednají protiprávně, když se snaží svou jadernou výbavu rozmnožit.
Nejtajnější místa ČSSR
Jaderná krize v Karibiku ale nenavýšila pouze počet zbraní, otevřela dveře nukleární výbavě i na území Československa. Do nejtajnějších skladů ČSSR označovaných jako Javor 50, 51 a 52 si Sovětský svaz uložil jaderné zbraně v rámci brojení proti USA. Sklady musely zůstat v utajení kvůli dohodám, jež zabraňovaly skladovat nukleární výzbroj na našem území. Web atommuzeum.cz uvádí, že lokalita Javor 51 v Brdech je jediným z dvanácti úkrytů přístupných veřejnosti.
