Od divokých bojů francouzské revoluce nebo krutých pomst pražských defenestrací jsme se jako lidstvo posunuli pořádný kus. Tiché, mírumilovné protesty a stávky zaplavují moderní společenství a nutí okolní svět poslouchat, sledovat, rozumět a reflektovat.
Od násilí k tichu
Už se nejedná o boj síly a převahy, ale snažíme se spolu vést dialog a soucítit s druhou stranou. To proto jsou taky tak vehementně kritizovány násilné protesty v Británii, které dle expertů v moderní společnosti nemají co dělat. Jeden z nejhlasitějších tichých bojovníků byl Mahátma Gándhí, který ke změně zákonu o nakládání se solí stahoval pozornost svým poklidným čtyř set kilometrovým pochodem. Hned kousek vedle, ve Vietnamu, se v 60. letech vzedmula vlna sebeupalování, které buddhismus znal již staletí, ale západ zaplavila až poté. Tato metoda je sice již poněkud kontroverzní, ale nemá v zajetí druhé lidi jako například sexuální stávka, ta zavání manipulací...
Znáte slavné protesty, které formovaly svět?
Protesty rozdělují i jednotí
Sexuální stávky mohly najít svou inspiraci v tisíce let starém díle, Aristofanově Lysistratě, ačkoliv liberijská aktivistka Leymah Gbowee, vedoucí nejproslulejší z nich, uvedla, že o tomto díle nikdy dříve neslyšela. Žena, která v roce 2011 vyhrála Nobelovu cenu míru, se o osm let dříve snažila přesvědčit ženy v Libérii k sexuální stávce, jež měla zastavit občanskou válku v zemi.
Nejstarší známé protesty využívající sex proběhly ve středoamerické Nikaragui, kde ženy bojovaly za zrušení otroctví. Stávka z 16. století označovaná jako stávka dělohy si kladla za cíl neplodit děti do zotročených rodin. Další pokusy proběhly například v Japonsku, na Filipínách, v Kolumbii a za několik posledních let jsou takové pokusy i v americké společnosti. U podobného projektu se však málokdy počítá s přímým úspěchem, většinou je to bráno jen jako pokus o zviditelnění a propagaci problému, který by měl být vyřešen.
