První otázkou je... Kde je Vinland?
Když se budeme bavit o tom, kdo objevil Ameriku, první jméno, které přijde většině na mysl, je Kryštof Kolumbus a rok 1492. Druhá asociace se bude možná týkat Vikingů a jejich cest na východní pobřeží nynější Kanady. Ale věděli jste, že objevitel Leif, syn Erikův, byl kromě mimořádného mořeplavce také potomkem vrahů i údajným misionářem?
Poprvé se na moře vydal již Leifův děd, Thorvald, který opouštěl Norsko údajně jako trestanec. Na norské půdě se měl dopustit několika krvavých zločinů a ze společnosti byl vyhoštěn. Thorvarld se se svou ženou a dětmi tedy vydal na již osídlený ostrov Island, kde svou štafetu trestance předal synovi Erikovi.
Kvíz: Znáte reálie Kanady?
Podle záznamů v ságách nebyl Erik hlupákem, chytrým sňatkem s bohatou Thjodhild se dostal do lepší společnosti a k hodnotnějšímu majetku. Severozápad ostrova se mu stal pohodlným domovem, kde založil farmu a spokojenou rodinu. Nicméně ani jeho vyhnanství nemine. Za vraždu svého souseda je mu na pár let zapovězena i islandská pláň. Po vzoru svého otce se vydává opět na západ od své země, i když tentokrát je to do neznáma. Možná má Erik více štěstí než rozumu, každopádně na své plavbě skutečně objevuje nové území a také mu dává jméno - Grónsko. Thorvarldsson, syn Thorvalda, se proslavuje a postupně se stává známým pod jiným jménem - jménem, jenž nám podprahově odkrývá barvu jeho vlasů i přítomnost irských genů, Erik Rudý. Když se vrací ke svým krajanům a přátelům, svůj objev oslavuje a spřádá velkolepé plány.
Na pobřeží země nových začátků a lepších zítřků, jak ji jistě vnímá, opětovně doráží kolem roku 985, tentokrát s flotilou čtrnácti lodí a svými následovníky, s kterými zde zakládá kolonii. Na nové zemi se stává mocným velitelem, přerozděluje půdu a určuje pravidla hry, z trestance a vraha se tak stává hrdinou dějin.
Jeho druhorozený syn Leif může z první ruky sledovat krušné začátky osidlování a jeho odvážný a vizionářský otec jej inspiruje i ke své veliké cestě. Příběh objevitele Šťastlivce, jak se mu také přezdívá, ovšem začíná na norském dvoře u jednoho z králů Skandinávie Olafa Tryggvasona. Po letech, jež Lief strávil v područí krále, dostává od panovníka údajný úkol, a to evangelizovat Grónsko. Podle vykopávek se vědci domnívají, že to sice za úkol dostat mohl, nicméně, že v době, kdy jej měl šířit, bylo křesťanství již běžnou součástí života i v odlehlých oblastech západní země. Mladý dobrodruh se ovšem ve své domovině moc dlouho nezdrží a s chutí, a pro jeho rodinu výjimečně, ne pod pohrůžkou trestu vyrazil ještě o kus dál na západ, nebo spíše jih.
,,Jakmile se Leif připravil, vyplul. Po dlouhém zmítání na moři narazil na pevninu, kterou nečekal. Rostla tam pole s pšenicí a vinnou révou z vlastního výsevu; také tam rostly stromy známé jako javory a ze všech si vzali exempláře."
Sága Erika Rudého
Kam přesně během svých výprav Vikingové dorazili, stále není jasné. Vykopávky a nálezy některých oblastí jako Newfoundland sice nepopiratelně přítomnost Vikingů dokazují, ale legendární Vinland, Země vína, a další zastávky, mohly být umístěny také podstatně jižněji, a to až u pobřeží dnešních Spojených států. Například historik Frederick Pohl se domníval, že při rychlosti plavby vikingských lodí by se mohly výpravy dopravit až ke Cape Codu, kde se skutečně nalezly nevysvětlitelné pozůstatky kotvení i osídlení.
Lief Šťastlivec Eriksson si svými plavbami vysloužil slávu a oblibu na skandinávském i americkém území, ačkoliv bylo osídlení ve Vinlandu po dekádě opuštěno a ani vědci a historikové si nejsou stoprocentně jisti, zda výpravy skutečně podnikl druhorozený syn Erika Rudého, jeho jméno se navždy zapsalo do lidských dějin. A to i když si Kanada na svou kolonizaci a masové osidlování Evropany musela několik století počkat.
Zdroje: canada.ca, publicsafety.gc.ca, worldhistory.org, canadianmysteries.ca
