Znáte dobře severní Evropu?
Kromě černých pláží, horkých pramenů, krásných luk plných ovcí a koní a polárních září, je Island mimo jiné charakteristický také holými pláněmi bez lesů či vyššího porostu. Fosilní důkazy však naznačují, že to tak nebylo vždycky a že si je obyvatelé již před staletími vykáceli.
Ne za všechno ovšem mohou lidé. Nálezy v půdě odhalily, že před miliony let byl Island spíše v pásu mírném a s dobou ledovou původní rostlinná pokrývka, která sestávala převážně z bukových hájů, vymizela. Poslední lesotvornou dřevinou před kompletní změnou podmínek do těch dnešních byly borovice, které ovšem chladu ustoupily taky.
V dnešní době jsou všechny dřeviny převážně ve formě keře, přičemž nejhojnější jsou břízy pýřité. Před více než tisíci lety se na ostrově vyskytovaly také osiky a vrby, ty však padly za oběť osidlování stejně jako většina lesů Evropy. Avšak poslední hřebík do rakve islandských lesů zatloukly ovce. Ve 14. století byly hlavním zdrojem obživy a nikdo nechtěl obětovat své louky pro možnost obnovy lesa. Dokonce i ty úplně poslední zbytky ve 20. století padly pro ovce. Bylo totiž potřeba zvýšit produkci krmiva. Island se nicméně odrazil ode dna jednoho procenta a nyní se již nějakou dobu snaží plochy opět zalesnit.
