Kvíz: Znáte historické i dnešní kraje? Vyzkoušejte to!
Struktura krajů našeho území se v průběhu let i staletí vyvíjela jako všechno ostatní. Hranice, jména i rozloha jednotlivých částí se proměňovala, podle přání vládnoucích sil. První kraje na území Čech byly ustanoveny již ve 13. století, v oblasti Moravy a Slezska pak ve století sedmnáctém. Již od počátků členění byl však vždycky někdo nespokojen, struktura tak nikdy nevydržela příliš dlouho. Například státní správa se během šesti let protektorátu měnila hned třikrát.
Velikým překvapením byly změny v roce 1960, kdy z původních 14 krajů, které byly podobné těm dnešním, se rozložení uskromnilo na pouhých osm. Na třicet dlouhých let tak úplně zanikla velká část krajů, která se vrátila v ,,devadesátkách". Jeden z nich se dokonce ztratil navždy. Jedná se o Gottwaldovský kraj, jehož správní město Gottwaldov změnilo své jméno na Zlín.
Česká republika z ptačí perspektivy nabízí výhledy, které si zamilujete:
Znaky a vlajky krajů proplétají dávnou historii se současností, jejich odkazy jsou tak někdy tajemné a těžko čitelné a někdy očividné, jako to je v případě Jihomoravského kraje a vinné révy. Překvapí vás význam některých z nich?
Dříve zmíněný plzeňský velbloud je skutečně jednou z nejstarších součástí znaku, který sahá až do 15. století. Katoličtí Plzeňané tehdy ukradli velblouda darovaného polským králem Janu Čapkovi ze Sán a jeho husitskému vojsku. Velbloud se v Plzni ale moc dlouho neohřál, jako dar jej občané města vyslali do Norimberku, který je finančně podporoval.
Stejně matoucí a ještě méně jasný je symbol Kraje Vysočina neboli jihlavský Ježek. U předchozího dvouhrbého případu bylo alespoň jasné, kde se zvíře vzalo, ježek ale ve znaku města prostě vždycky byl. Údajný důvod, se kterým přišel František Hoffmanna, udává, že si Němci vyložili jméno města Iglau jako odvozeninu od slova igel, tedy ježek. Ačkoliv neznáme pravý důvod, je jasné, že se města drží již od 14. století.
Zdroje: czso.cz, Jiří Kolář, jihlava.cz, visitplzen.cz
