Starodávná vesnice s půvabným ženským jménem Dana se nachází zhruba uprostřed Jordánska a pro svou relativní přístupnost a zároveň bezprostřední blízkost stejnojmenné biosférické rezervace jde o oblíbený turistický cíl. Ovšem zatímco do Petry, perly jordánského turismu, míří každý z návštěvníků, o Daně ví jen zasvěcení.
Olivy
Díky turistům tu prosperuje obchůdek a v sezoně i ubytování. I v prosinci je obchůdek otevřený a pokud se zeptáte místních, ubytování seženete. Dana je jedno z míst, které ačkoli nemá žádnou „velkou“ památku, tak má skvělou atmosféru a ducha místa. Alespoň taková je naše zkušenost coby individuálních turistů. Na úchvatný západ slunce nad údolím nás koukalo celkem dost, což znamená že turisté si své místo k noclehu našli.
My spali v olivovém sadu jednoho z místních. „Každý strom musíme zavlažovat zvlášť. Není voda,“ vysvětloval nám majitel zahalený v arabském kostkovaném šátku, zatímco motyčkou upravoval zavlažovací stružku. Bylo potřeba spolupráce se sousedem o pár desítek metrů nadmořské výšky výše. Ten si zavlažil své olivovníky, odklonit přehrádkou směr toku a pustil vodu níže. „Na déšť už se spoléhat nemůžeme. Byly doby, kdy tady okolo byla kvetoucí zahrada, teď se blíží polopoušť.“
Dana schne
Slova o polopoušti nebyla daleko od pravdy, kolem skutečně bylo sucho, nezavlažované části obce chřadly. Přitom se jedná o obec, která je známa od 15. století a budovy v ní byly stavěny v ottomanském stylu. Byla relaxačním centrem, místem, kam se jezdilo za odpočinkem. Proto v ní byla poměrně silná tradice restauratérství. Místní, kteří se s námi dali v krámku do řeči přiznávají, že většina rodin se odstěhovala do nedaleké „nové“ vesnice Qadisiyah, aby zde hledala pracovní příležitosti a lepší kvalitu života. Ta leží sice jen zhruba 4,5 km daleko, ale ve vyšší nadmořské výšce, což znamená lepší klima. Část z nich se do Dany vrací, alespoň sezónně za prací. A že pokud se situace nezlepší, uvažují o přestěhování taky.
Některá terasovitá políčka zarůstají plevelem a bez pravidelné péče se z nich stává jen další kus méně úrodné krajiny. Kluci pasoucí ovce přiznávají, že patří k beduínům a obratem se snaží udělat nějaký obchod. Existují snahy domy rekonstruovat, nebo alespoň zpomalit chátrání, ale pokud se opravdu naplní negativní předpovědi týkající se klimatických změn, přijde Dana o další trvalé obyvatele.
Takto to vypadá v jordánské Daně.
Domy z béžově zbarveného vápence možná pamatují staletí a místní jsou extrémně přívětiví. To ale není v Jordánsku nic překvapivého. Věta Welcome to Jordan, tedy vítejte v Jordánsku, je vůči zahraničnímu turistovi běžnou frází. A zatímco v Petře, kde přece jen turistický byznys kvete, se z turistů snaží vyrazit každý dolar, tady nám chlápek schoval bágly v obchůdku a pak si s námi u čaje pokecal. Prostě… welcome to Jordan
Zdroj: Dana Cooperative, CIA - Jordan