Jižní Korea v posledních letech získává pozornost celého světa. Nejen od mladé generace, která je uchvácena k-popem a k-dramaty (pop hudba a seriály tvořené v Koreji), ale i na filmové scéně útočí asijská země na nejlepší pozice, seriózní umělecké zázemí je jedno z nejživějších na světě a technologický posun a ekonomika rovněž poutají pozornost. Přesto se jihokorejská společnost pere s obřími sociálními problémy, jako jsou sebevraždy a v posledních letech především skandály spojené s obtěžováním žen.
Rostoucí počet obětí
Ač nepochybuji, že se podobné věci stále dějí všude po světě, rozsah například případu N-tých pokojů (Nth room), na které přijde řeč později, je neskutečný. Trend narůstajícího násilí na ženách byl ovšem pozorován už od roku 2009, jak uvádí studie: „Počet případů sexuálního násilí činil v roce 2002 9 435 a od té doby se neustále zvyšuje. V roce 2008 se počet případů zvýšil na 15 094, což bylo přibližně o 60 % více než v roce 2002. V případě sexuální šikany na internetu vykázaly případy napadení za šíření obscénních materiálů na internetu značný nárůst: 3 435 v roce 2005, ale už v roce 2007 to bylo 7 796.”
Video: „Místností" s explicitním obsahem bylo ale mnohem více a každý zaměřený na určitou oblast - děti, násilí a podobně. V notoricky známých místnostech uživatele Doktora (dnes již odsouzený Cho Ju-bin) byly dívky nuceny řezat se, jíst zvířecí jídlo, vkládat si hmyz do intimních míst anebo i k nedobrovolnému styku.
Jiná studie pak uvádí, že v roce 2017 stoupl počet napadení za účelem pohlavního styku až na téměř 30 000 případů. Rok 2020 pak změnil Koreu nejenom příchodem Covidu-19, ale také tím nejhorším případem sexuálního násilí v online prostoru, přesahujícího až do skutečného světa.
Místnosti hrůzy
Když před několika lety sociální síť KakaoTalk zničil únik informací, byla rychle nahrazena slibným Telegramem. Nová sít byla založena v Německu a stala se oblíbeným komunikačním prostředkem pro stovky tisíc mladých lidí po celém světě. To ale ještě netušili, jak špatně věci můžou taky dopadnout.
V roce 2020, když svět je zaplaven zprávami o novém, smrtícím a vysoce nakažlivém koronaviru, Jižní Koreu zaplavují jiné zvěsti - na internetu byla odkryta celá síť zneužívaných žen i dětí. Minimálně 74 obětí a 15 000 násilníků. Což jsou ještě dobrá čísla na počet zúčastněných účtů pohybujících se v řádek stovek tisíců.
Související články
Kauzy Nth rooms a Doctor’s rooms ukázala, kolik lidí je ochotno platit za ponižování, zneužívání a týrání druhých jen pro svou vlastní zábavu a vyrazila dech všem, kteří o ní, kdy četli. Jednalo se o systém několika chatovacích místností v kyberprostoru, které mužům zajišťovaly přísun explicitních videí podle jejich chuti. Nté místnosti byly číslovány řadovými číslovkami (proto Nté) a doktorovy místnosti, placené bitcoiny, spravoval jistý Doktor.
Oba tyhle prostory poskytovaly záběry žen, mladistvých i dětí v násilných situacích, kde si byly nuceny samy ubližovat, byly hromadně znásilňovány nebo byly nuceny provádět nechutné, život ohrožující činnosti, jako bylo olizování moči z podlahy školních chlapeckých záchodů. Ačkoliv hlavní ,,mozky" pokojů byly dopadeny, účastníků je hnáno k odpovědnosti zatím pouhých 40 a ne všechny oběti jsou registrovány. Případ tedy ani není pořádně uzavřen a už se opět objevují další „místnosti"...
Ženy utěšitelky
Problémy s násilnými videi jsou rozšířeny po celém světě. Své problémy má například i Austrálie, kde se šíří videa z Filipín, které jsou známé svým dobrým pokrytím a nízkými cenami. V Koreji to ale vzhledem k její historii ženského zotročení ze strany japonské armády rezonuje jinak.
Denně přicházelo v průměru asi 50 japonských vojáků, o víkendech kolem 100. Když jsem omdlela, velící voják mě polil vodou. Dostala jsem také injekce morfia. Ráno o víkendech se injekce dávaly předem. Dělalo se to násilím, ať se nám to líbilo, nebo ne.
Chung Seo-Woon
„Ženy utěšitelky” byly Japonskem ustanoveny po přemožení čínského města Nanking, které skončilo hromadným znásilněním více než 20 000 žen ze strany japonské armády (někdy se uvádí až 80 000 obětí). Po celosvětové kritice neurvalého chování vojáků, Japonsko založilo centra, kde vojáci mohli „upustit páru". Na stanice byly najímány, ale také unášeny nebo kupovány ženy z Koreje, Filipín i dalších zemí. Byly násilím drženy a nuceny nechat na sobě ulevit si jakékoliv vojáka v několika hodinových „směnách". Počet obětí je opět enormní - od 20 000 až po odhadovaných 410 000 žen zotročených a donucených k pohlavnímu styku na 125 stanicích.
S tím jak umírají poslední pamětnice japonského teroru během okupace, se o problému „žen utěšitelek” mluví paradoxně stále více. Japonská vláda se dokonce dvakrát veřejně omluvila a také vyplatila oběti činů svých předků. Korejská vláda se zase snažila vyjádřit svou podporu a vyrovnat práva žen a mužů. Přesto ale ani ne 40 let od odtajnění hrůz žen utěšitelek vznikl prostor, kde jsou korejské ženy opět terorizovány a stavěny do role sexuálních otroků. A tentokrát ze stran svých vlastních spoluobčanů.
Teror (nejen) korejských žen během druhé světové války ze strany Japonska, představuje jednu z nejtemnějších dob historie země, ale zdá se, že na něj bylo rychle zapomenuto a sami občané nyní opět dělají z žen jen bezduché objekty.
