Letošním hmyzem roku se stávají, virbl, prosím, včelky samotářky! Ale… Co jsou vlastně zač?

Různorodá skupina pracantů

Včely medonosné, tedy chovné včely, které produkují med, jsou v očích mnohých spolu se čmeláky jedinými zástupci mezi včelami (nadčeleď Apoidea), to se ale nemůžeme plést více! Nadčeleď Apoidea zahrnuje několik nemedonosných čeledí i rodů, z nichž největší skupinu pro naše území tvoří včely samotářky, které prostupují několik rodů i čeledí. V České republice najdete až na 580 druhů samotářek! Druhově jsou natolik pestré, že mezitím, co naše nejmenší samotářka nicotěnta nejmenší (Nomioides minutissimus) měří sotva 3 mm, největší drvodělka fialová (Xylocopa violacea) dosahuje až 3 cm.

Rodina je základ hnízda

Název skupiny je dost přímočarý a lze z něj jednoduše odvodit, že samotářky netvoří kolonie a uspořádání „domácnosti“ je podstatně jiné. Samotářské včely nežijí úplně samy, ale drží se v izolovaném páru. Ačkoliv někdy se mohou uskupit do malebného sousedství s jinými dvojicemi jako tomu je u rodu pískorypek, pro většinu druhů platí, že dospělá samička a samec jsou samostatná jednotka. Takové samotářské uspořádání vyhovuje až 90 % všech druhů včel. 

Koloběh včelek samotářek je většinou jednoletý:

Pár pochopitelně nepotřebuje tak veliké hnízdo jako celá kolonie medonosných včelek, kromě medu tedy nenajdete v jejich „příbytcích“ ani voskové plástve nebo monarchii. U včelek samotářek nedochází k dělení na dělnice a matky (královna), jsou jen nedospělí a dospělí jedinci, kteří se mohou svobodně rozmnožovat. Toto platí pro velkou část samotářek, ovšem některé z těch, které budují větší společenství s dalšími páry, zavádějí princip „velké sestry“. Jedna z včel je vybrána ke kladení vajec a ostatní jsou pouze její náhradnice. 

Vlastní komůrka všechny

Samičky hnízdo většinově budují ve skulinách a dírách v zemi nebo stromě, ale nepohrdnou ani člověkem vybudovaným hnízdištěm ze dřeva. Samičky kladou vajíčka do skuliny jedno po druhém, každé uzavřou do samostatné komůrky, kde se vajíčko postupně promění v larvu. Ta se ve své komůrce živý předpřipravenou potravou a pak se zakuklí. Když se promění v dospělého jedince, vyleze z hnízda, a to i za cenu, že se musí prokousat přes pokojíčky sourozenců, a to bez klepání… Některé druhy v komůrkách nenechávají svá vajíčka úplně samotná, nanosí k nim i vajíčka roztočů. Ne, že by se snad svých potomků snažili zbavit, ale středoamerický druh Megalopta genalis žije s roztoči v symbiotickém vztahu. Jak se vajíčka roztočů vylíhnou, začnou totiž komůrku čistit od plísní a životnost larev je tak mnohonásobně vyšší. Rod ruděnek pro změnu získává hnízda „na kukačku“ - nejdříve si samička vyhlédne hnízdo, pak svými speciálními kusadly zmasakruje většinu kolonie a nakonec vymění původní vajíčka za ty svoje.

Parťáci do sadu i na zahradu

Jejich velká síla je v efektivitě opylení květin, včely medonosné tak dostávají několikanásobně na frak. Druh čalounice mateřídoušková je až 50x výkonnější, a to díky schopnosti pootevřít si květ. Například zednici rohaté (Osmia cornuta), která se hojně vyskytuje na Slovensku, stačí na opylení celé mandloně pouze 3 jedinci. Rod Osmia je všeobecně oblíbenou volbou k chovu. Včelky jsou krotké, odolné a velmi pracovité, navíc dospělí nežijí moc dlouho a larvy je možné přenášet, do pohodlnějších míst. Pro svůj velký výkon se používají převážně pro opylení sadů, kde jejich nadšení nepřijde na zmar. 

Včelí hotel na zahradě: I včelky si potřebují vybrat tu správnou komůrku, prostě ať se tam cítí dobře:

Zdroj: Youtube

Udržet na pozemku se dají vytvořením jednoduchých včelích hotelů.

Co už víte o včelách samotářkách?

Zdroje: biolib.cz, vcelkysamotarky.cz, zelenadomacnost.com, sci.muni.cz, cleanermites