Cestování vlakem volili hlavy států z celé řady důvodů. Někdy to byl nejpohodlnější způsob, jindy (a mnozí dodnes) jej považovali za nejbezpečnější. Severokorejský vůdce raději za svým ruským protějškem pojede vlakem, než aby nastoupil do letadla, které ho tam dopraví mnohem rychleji. Masarykovo nádraží v Praze má salónek, kde mohly hlavy států čekat na svůj spoj.

Ovšem téměř nic tam není původní. „To víte, v padesátých letech si někdo odvezl nábytek na chalupu. Originální je tady jen strop, krb a klika, informuje nás mladík, který má dohled v rámci akce Open House na starosti. Rekonstrukce Masarykova nádraží ještě není u konce, nicméně i po dokončení zůstanou některé prostory pro veřejnost nepřístupné. Masarykův salónek je jednou z nich.

Socha Masaryka

Celý prostor působí temně, což je dáno tmavým, bohatě dekorovaným dřevěným stropem. I nábytek je tmavě potažený. Okny neproniká příliš světla, protože nástupiště jsou pod střechou, což snižuje množství pronikajících slunečních paprsků.

Salón na Masarykově nádraží byl postaven v letech 1873 – 1874 při příležitosti svatební cesty Františka Josefa I. a císařovny Alžběty Bavorské (řečené Sissi), která vedla do Prahy. Po pádu Rakousko-Uherska byl salónek zbavený všech připomínek a atributů monarchie a uzavřen. Až později byl přizpůsoben potřebám prezidenta nové republiky, který právě odtud, z prvního nástupiště, vyjížděl na cesty svým salonním vozem. Později byl salónek dlouhé roky zavřený a k jeho rekonstrukci a znovuotevření došlo až v roce 2008,“ píše server Kudy z Nudy.

Viděli jste některý z vládních nádražních salónků?

info Hlasování bylo ukončeno.
Ano 2
Ne 7
Hlasovalo: 9

Masaryk kontra Stalin

Uzavření salónku během komunistického režimu bylo logické, upozorňoval totiž na to, že jsme měli prezidenta demokrata, který jezdil vlakem. Jakékoli připomínky na T. G. Masaryka byly nevhodné, stačí jen porovnat množství soch demokrata Masaryka s diktátorem Stalinem, které byly vztyčeny v socialistickém Československu. Stalin drtivě vítězí. Jedna z Masarykových soch je i v po něm pojmenovaném prostoru, který najdete na prvním nástupišti. Kromě ní se tam nachází i busta železničního stavitele Jana Pernera.

Podívejte se, jak by mělo vypadat Masarykovo nádraží.

Zdroj: Youtube

Původně zde byly i tapety s českým lvem a je věčná škoda, že se nedochovaly. Zmizela i benátská zrcadla. I přesto působí prostor opravdu důstojným dojmem. „A přitom to je vlastně jenom čekárna,“ pousmál se jeden z návštěvníků, který mohl dovnitř vstoupit v rámci projektu Open House, kdy se na víkend otevřely jinak veřejnosti nepřístupné prostory.

V případě nádražního Masarykova salónku to má logiku. Je zbytečné otevřením riskovat poškození způsobené vandaly. Jediná možná ochrana by byla neustálá přítomnost ochranky nebo hlídačů, což by sebou neslo nároky na jejich finanční ohodnocení.

Jiný vládní salónek je i na nedalekém Hlavním nádraží. I tady, podobně jako na Masarykově nádraží, lze pocítit závan Rakousko-uherské monarchie.

Zdroje: Archiv architektury, Kudy z nudy