Na přelomu dvacátých let 19. století vznikly na našem území dvě koněspřežné dráhy. Cílem nebyla doprava cestujících, byť i ta se zprvu neoficiálně provozovala, ale doprava materiálu. „Pro dopravu především soli z oblasti Solné komory to byla trať z Lince do Českých Budějovic (navazující na lodní dopravu po Vltavě) a pro dopravu dřeva pak z Lán do Prahy,“ přibližují stránky Českého vysokého učení technického.
Hannibal – vůz linecko-budějovické koněspřežné dráhy
1. Sklad soli
Jak všichni víme z pohádkového příběhu, sůl je nad zlato. A právě doprava soli stála v pozadí výstavby koněspřežné železnice, která spojovala České Budějovice s Lincem. „Bývalý solný sklad v České ulici 141/66 v Českých Budějovicích byl postaven ve 2. polovině 16. století a prodělal četné přestavby… Relikt solního skladu je přízemní budova se zvýšeným podkrovím o dvou podlažích, které bylo využito ke skladovacím účelům. Střecha je sedlová, krytá jednoduše bobrovkami. V době provozu koněspřežní železnice se dlouho uvažovalo o výstavbě nového skladu soli v areálu nákladového nádraží poblíž strážního domku č. 1 na současné Mánesově třídě. Vzhledem k tomu, že nebyl uvolněn státní monopol na obchod se solí, k tomu nedošlo a tak byl pro tyto účely nakonec použit stávající „c.k. privilegovaný sklad soli“ v České ulici. Koleje, které původně začínaly v dnešní Mánesově ulici, musely být prodlouženy v roce 1827 do vnitřního města“ píše se v publikaci Koněspřežní železnice nejen v roce 2022 a každý, kdo navštíví České Budějovice, se na vlastní oči může přesvědčit o současném stavu budovy bývalého skladu soli .
Část trati Linecko-budějovické dráhy s kolejnicemi tvořenými železnými pásy na trámech. Upevněny byly v kamenných stoličkách.
2. Kočárovna v Holkově u Velešína
Kočárovny sloužily k odstavení a uschování kočárů či panských povozů a zároveň byly místem jejich oprav. Jedna taková prý stála i v Holkově. Otázkou je, zdali objekt jako kočárovna skutečně sloužil, protože se o tom nezachovaly žádné doklady a teorie o tom se objevily až v 70. letech 20 století. Ani dnes už by v kočáry nikdo nehledal, dnes je objektu restaurace a penzion s návodným názvem U koňské dráhy. Nicméně faktem je, že v minulosti před ní vedl násep koněspřežky, ale ten bohužel padl za oběť výstavbě parkoviště a zachovaný zůstal jen na historických fotografiích. Zato klenutý můstek po němž dráha vedla a jež stojí v bezprostřední blízkosti, zkáze unikl.
3. Most v Holkově
Úsek železnice na kterém se holkovský most nachází, byl vystavěn v letech 1825–1826. „Tato mostní stavba bývá některými autory považována za nejstarší železniční most vůbec. Na náspu byla jako ukázka zrekonstruována v délce 22 m část trati s dřevěnými kolejnicemi pobitými kovovými pásy,“ udává publikace Koněspřežní železnice nejen v roce 2022. Pokud se tedy po stopách „koňky“ vydáte, tohle místo by měla být povinná zastávka.
4. Most u Krasejovky
U mostů ještě zůstaňme, jen se za další památkou vydáme mimo obydlené osady. Krásný most stojí v těsné blízkosti železniční trati západně od obce Krasejovka a severně od obce Dolní Svince (GPS souřadnice 48°51‘49.57“ 14°25‘56.04). klenutý mostek, který přemosťuje vodoteč vytékající z rybníka Děkanec a vtékající do Svinenského potoka. Použitý materiál je drobný lomový kámen a mostek je stavěn jako kolmý, se šikmými křídly a s polokruhovou klenbou. Není to žádný obr, světlost má 2,85 m, šířku 3,85 m a výška otvoru je 2,05 m. V podhledu klenby se dochovala vápenná omítka. Na to jak je starý, tak je skvěle zachovaný.
Chcete další informace? Podívejte se na video.
5. Hraniční kameny
Na katastrálním území Chodeč – Zvíkov je 700 m dlouhý úsek (od km 92,550 do km 91,850 současné trati) se souvislým výskytem hraničních kamenů. Ty nevymezovaly hranice státotvorného celku, ale pozemek patřící železniční společnosti. Poznáte je snadno, jsou žulové, tedy z relativně tvrdého a tedy trvanlivého materiálu, mají hranolový tvar a v horní ploše je vytesáno číslo. Pokud se vám podaří rozluštit písmena KEB vytesaná na boku kameni, tak vězte, že znamenají zkratku pro Kaiserin-Elisabeth-Bahn.
