Představte si, že jste odsouzen k smrti vypitím otráveného nápoje. Jed obsahuje alkaloid zastavující dýchání, takže se člověk za plného vědomí udusí.

Sokratova poprava

Smrtící využití bolehlavu je známo už od starověku, byť český název evokuje spíš kocovinu než smrt. Koniin, což je jeho nejnebezpečnější alkaloid, se do těla dokáže dostat jak skrz trávicí soustavu, tak přes pokožku. Přivodit si otravu je možné i pouhým intenzívním čicháním ke květům. Alkaloid působí povzbudivě, posléze ale začne blokovat povely míchy a prodloužené míchy. „Následkem je obrna kosterního svalstva a zástava dechu,“ vysvětluje Ondřej Zvěřina ve výukovém materiálu lékařské toxikologie. Některé jedy zastavují i srdeční činnost, ale to není tento případ. „Z klinických pozorování náhodných otrav je zřejmé, že častým příznakem otravy je akutní selhávání ledvin,“ píše Martin Doucha na serveru věnovaném toxikologii.

Nevíme, zdali Sokrates zemřel krutě na zástavu dýchacích svalů, nebo zdali byl v nápoji namíchán ještě nějaký uspávací prostředek, nicméně řecký filozof je zřejmě nejznámější obětí popravenou jedem z bolehlavu. Podle historiků byl kromě jiného v žalobě obviněn z „neuznávání státem uznávaných bohů, zavádění nových božstev a kažení mládeže“. Proces měl zřejmě politické pozadí – Sokrata dobře znali jako kritika demokratického smýšlení Athén, což se ukázalo být smrtelně nebezpečné chování. Popraven byl v roce 399 před Kristem a smrt zřejmě přijal dobrovolně, neboť měl šanci utéct.

Současná euroatlantická civilizace by mu měla být vděčná, neboť založil směr uvažování, který dnes nazýváme kritickým myšlením. „Nevzniká z peněz ctnost, ale z ctnosti vznikají peníze i všechny ostatní pro lidi dobré věci, v soukromí i v obci. Jestliže hlásáním těchto zásad kazím mládež, byly by tyto zásady škodlivé. Tvrdí-li však někdo, že hlásám něco jiného, mluví nepravdu. A tak bych mohl jenom říci: Poslechněte, Athéňané, Anyta nebo neposlechněte a osvoboďte mne nebo neosvoboďte, vězte však, že nebudu jednat jinak, ani kdybych měl stokrát umřít,zaznělo v Platónově obraně Sokrata

Takhle vypadá bolehlav. Dobře si ho prohlídněte.

Zdroj: Youtube

Ebersův historický papyrus

Zmínky o bolehlavu obsahuje i Ebersův papyrus. Tento lékařský spis pocházející pravděpodobně z roku 1550 př. n. l. se věnuje užití rostlin v tehdejší medicíně. Jedy z rostlin byly oblíbeným nástrojem vražd, které sepisovala Agatha Christie. Ve své knize 5 malých prasátek použila koniin k vraždě malíře. 

Bolehlav se užívá i v homeopatii, ale tam naopak žádné nebezpečí nehrozí. Díky extrémnímu zředění účinné látky pod měřitelnou mez už tam vlastně fyzicky není. Samotná rostlina je i přes 2 metry vysoká s lodyhou, která ve spodní části červená. Zpeřené, v obrysu trojúhelníkové listy jsou až půl metrů dlouhé. Laikům může připomínat některé miříkovité rostliny, jako třeba kmín, jenže takováto záměna může být fatální. Původní výskyt této dvouletky byl v Evropě a severní Africe, ale dnes už našel útočiště i v Asii, Severní Americe. S pomocí člověka dorazil i k protinožcům do Austrálie.

Zdroje: Botany.cz, Obrana Sokrata - muni.cz