„Když chceme odstranit nějaký problém, vždycky stojí za to nejdřív se podívat, jestli už někde v přírodě neexistuje řešení,“ říká biolog Gauthier Chapelle, který se snaží civilizaci obrátit na život v souladu s přírodou.
Opisování matka moudrosti
Biomimetika a bionika jsou odvětví vědy, která hledají odpovědi na své otázky v přírodě. Vědci nejprve studují pohyb, strategii či materiál organismu, snaží se jí porozumět a následně napodobit nebo jinak využít. Díky tomu, že lidské schopnosti dnes i v robotice jsou pokročilé, je možné kopírovat nejen primitivní principy, ale celou mechaniku pohybu, a to jak pozemského, podvodního, tak i vzdušného. Implementovat zkopírované řešení lze pak téměř všude od módy až po medicínu.
Příroda má geniální strategie
Ač jsem výše zmínila roboty a moderní technologie, lidé se od přírody učili už od pradávna. Napodobování drápů zvěře, používání jedů nebo brnění to vše jsme se naučili od přírody kolem nás. Mezi velmi známé biomimikry (přírodní implementace) patří také křídla Leonarda da Vinciho a suchý zip, k jehož sestrojení se inspiroval švýcarský inženýr Georges de Mestral při pozorování bodláčí. To, že japonské rychlovlaky jsou inspirovány zobáky ledňáčků, je taktéž velice známé. Vedoucí designér Eiji Nakatsu, ale také použil pro vylepšení vlastností vlaku poznatky z pozorování sov nebo tučňáků.
Umělec, lékař, konstruktér Leonardo da Vinci byl fascinován létáním ptáků. Jako první člověk chtěl zamířit k nebi.
Posledním z výčtu okatě známých technologií je ultrazvuk, který byl pochopitelně inspirován netopýry. Za prvními výzkumy netopýřích schopností stojí italský fyziolog a kněz Lazzaro Spallanzani (1729–1799). Přišel s tehdy inovativní myšlenkou, že netopýři se při svém pohybu orientují podle zvuku, díky kterému „vidí" své prostředí. Technologie, kterou známe dnes ještě nějaký ten rok ležela neobjevena ve spletitých labyrintech přírody, ale lidé si k ní nakonec cestu našli. Udělali tak pořádný krok ke kvalitní zdravotnické péči.
Termiti převyšují člověka
V živočišné říši lze nalézt pár velmi schopných stavitelů, od kterých se učí i inženýři a architekti. Jedním z takových druhů jsou termiti, kteří svá termitiště staví s efektivním využitím proudění vzduchu. To ochlazuje celou konstrukci bez větší námahy i v těch nejteplejších podmínkách. Inženýři v Zimbabwe termitiště prozkoumali a porozuměli jejich metodě. Díky tomu pak mohli stejný princip implementovat do staveb v tamních horkých podmínkách a podařilo se jim snížit spotřebu energie na umělé ochlazování až o 10%. Objev byl již použit u stavby obchodního centra The Eastgate Centre v Harare.
Sypeme je solí a zabíjíme ve velkém, přesto nám pomáhají zachraňovat životy
„Když jsme s touto prací začínali, rozhodně jsme neměli představu, že přijdeme na způsob, jak vyrobit lepší lékařské lepidlo. Snažili jsme se vyrobit lepší materiál pro regeneraci kostí." prohlásil profesor bioinženýrství na Harvardově Univerzitě David Mooney, PhD ve svém článku. Mooney byl v čele týmu, který zkoumal slimáčí sliz. Nyní se nově vyvinuté lepidlo používá třeba i při operacích srdce a jiných složitých zákrocích.
Z oblasti medicíny stojí ještě za zmínku vylepšení lékařských jehel. Japonsko-indický výzkum dokázal využít odvěkého nepřítele lidstva, přenašeče nemocí a letního otrapu komára. Díky zkoumání jeho sosáku, vědci v roce 2000 vyvinuli jehlu s trojhranným hrotem a zmírnili tak bolest při vpichu. Takže přece jen se našlo něco, za co můžeme být komárům vděční!
Výčet těchto vymožeností je pouhým střípkem z celé biomimetiky a bioniky. Inspirace přírodou se také hojně používá při tvorbě módních novinek, robotů všeho druhu nebo při hledání vhodných materiálů. Ale jak je možné vidět na posledním příkladu, pokud budeme mít hlavu otevřenou, principy a strategie nalezené v přírodě můžeme použít bez omezení.
