Vitellaria
Vitelárie africká (Vitellaria paradoxa) je strom malého až středního vzrůstu s průměrnou výškou 7-15 metrů. Přirozeně se vyskytuje v tropické Africe, od Senegalu po Etiopii, kde mu vyhovuje sušší a teplejší podnebí a dostatek slunečního světla. Jsou známy dva poddruhy – V. paradoxa spp. paradoxa a V. paradoxa spp. nilotica. Oba jsou si velmi podobné, avšak liší se mimo jiné v místě výskytu. Zatímco spp. paradoxa nejvíce prosperuje v oblastech s nižší nadmořskou výškou od 100 do 600 m, kde je delší období sucha (5-8 měsíců), V. nilotica roste nejčastěji ve výšce od 450 do 1600 m, kde je více vodních srážek a období sucha pouhé 3 měsíce. Strom začíná kvést mezi deseti až pětadvaceti lety a může růst až 300 let.
Plody druhu Vittelaria paradoxa z Burkiny Faso
Téměř zázračný strom
Přestože v Evropě je známo hlavně bambucké máslo pro své až magické schopnosti v oblasti kosmetiky, v Africe má strom i tuk mnohá využití. Rodiny si své vitelárie střeží, protože je to bohatý zdroj hodnotného tuku napomáhající regeneraci poškozené a stárnoucí pokožky. Máslo se také používá v kuchyni, na výrobu svíček nebo jako voděodolná mazanice na dveře a zdi. Podle lidového léčitelství lístky ulevují od bolestí břicha a rozemletý kořen nebo vývar z kůry zmírní průjem nebo pomůže s úplavicí. Odvar z kůry se také používá pro usnadnění porodu a stimulace laktace.
Strom obsahuje načervenalý latex, který slouží jako guma, lepidlo, materiál na výrobu míčů pro děti nebo na opravu bubnů. Dřevo je vynikající na nábytek a stavbu domů pro odolnost proti termitům, také je vhodné na podpal pro sálavé teplo a na přípravu dřevěného uhlí. Ale pro mnohé kmeny Afriky je v něm ještě mnohem více. ,,Tento druh je považován za posvátný, olej se používá při rituálech ve svatyních a na svatá pomazání” uvádí server Useful Tropical Plants. Pro mnohé je symbolem zdraví, bezpečí a lepšího sociálního postavení, tyto stromy se pro dřevo nikdy nekácely. Až teď.
Vitelárie mají problém
Vitelárie rychle ubývají hlavně proto, že jde o pomalu rostoucí druh a farmáři kvůli zisku preferují rychlejší plodiny jako mangovník nebo ledvinovník západní (plodící kešu). ,,Stojí to mnoho příležitostí – nechat strom růst desetiletí, obzvlášť, když vedle máte konkurenční plodinu, která vám počáteční investici vrátí rychleji” řekl Iago Hale, vědec, který se spolu s jeho kolegou Prasadem Hendre snaží bambucký strom geneticky upravit a růst urychlit. Situaci nenapomáhá ani fakt, že farmáři, co by jej pěstovat chtěli, nemají prostředky na kvalitní péči a mnohdy ani na jídlo. Proto si mezi dlouhodobou časovou investicí a rychlým ziskem vyberou jinou alternativu. Buď prodají půdu nebo stromy pokácí a zasadí rychle rostoucí plodiny.
Související články
Ženy v pozadí
V pozadí se navíc odehrává boj o ženská práva. Plody vitelárie zpracovávají především ženy a celý výrobní proces je v jejich rukou. To dává ženám právo rozhodovat, co s příjmem za prodané produkty udělají, čímž jejich důležitost v rámci rodiny roste. Ztrátou stromů přijdou nejen o stabilní finanční příjem, ale ztratí i část ze své společenské prestiže. Ale je tu jeden problém, který zachytil profesor z Oregonské Univerzity Larry Becker ,,Ženy nejvíce těží z bambuckého a dalších přirozeně se vyskytujících stromů (Parkia biglobosa nebo baobab) a muži ze sadových plodin jako je kešu nebo mango.” Přesto ovšem je jen v rukách mužů, co podniknou s půdou i s plodinami na nich. A ti se kvůli mechanizaci, rozšiřování polí nebo stěhování, bambuckých stromů zbavují a tím i příjmů a pracovních míst žen.
Zdroje: Larry Becker, Iago Hale, Useful Tropical Plants
