Ve skleníku jsou samozřejmě nejdůležitější rostliny, přičemž mnohé druhy pěstované v londýnském Palm House jsou na pokraji vyhynutí. Jenže za podrobnější prozkoumání stojí samotný skleník, který má tvar převracené lodi. Je to proto, že architekti si vypůjčili techniky z lodního stavitelství.
Původně bylo sklo zelené
Už ze své podstaty je skleník tvořený skleněnými tabulemi, které propouštějí světlo, ale zároveň uvnitř drží teplo. Jenže Londýn 19. století byl smogem extrémně sužované město, takže slunných dnů nebylo přespříliš. Dnešní návštěvníci obdivující vzácné palmy a cykasy většinou netuší, že okna byla původně zelená, což je dnes poznat jen na historických fotografiích.
Palm House na kolorovaném tisku kolem roku 1850
„ Palmový skleník navrhli Decimus Burton (1800-1881) a Richard Turner (1798-1881) a byl postaven v Královské botanické zahradě v Kew v letech 1844-1848. Je vyrobena z tepaného železa a má zakřivené skleněné panely tónované do zelena, které poskytují stín,“ popisuje jednu z nich Science Muzeum Group. Jedná se o snímek kolem roku 1945. Důvodem byl předpoklad, že se zelenavým sklem vytvoří ideální polostín, takový, jaký je v pralese normální. Jenže se ukázalo, že čiré sklo je pro skleník mnohem vhodnější.
Vlhko jak v pralese
Občas vás i pod „skleněnou střechou“ zahalí mračno miniaturních kapek. Počítačem řízené mlžení je v moderních sklenících standardem. V Kew drží vzdušnou vlhkost nad 75 %. Vlhko a teplo, přesně takové je pralesní klima a botanici se snaží tropickým rostlinám co nejvíce vyjít vstříc. Vytápění zajišťuje plynový kotel a teplota uvnitř neklesá pod 18 stupňů Celsia, přičemž horní hranice se reguluje jednoduše. Otevřou se větrací otvory poté, co teploměr překročí 28 stupňů.
Má zakřivené skleněné panely tónované do zelena, které poskytují stín,
Science Muzeum Group
Palm house je ideálním studijním prostředím.
Kdy se myjí okna skleníku
Umýt 16 000 skleněných tabulek, které Palm House tvoří není jednoduché, a tak je na to najímána profesionální firma jednou za dva roky. „Vnitřní spodní skla si můžeme v případě potřeby sami vyčistit, což provádíme dvakrát až třikrát ročně,“ vysvětluje botanická zahrada Kew Garden na svých stránkách. Samotný skleník má dva stálé zaměstnance a využívá studentů a brigádníků. To ale rozhodně nemají na starosti jen mytí oken. Podlaha se myje čtyřikrát ročně.
Podívejte se do útrob Palmového domu.
Palmové unikáty Palmového domu
Palmový dům (palmový skleník) v Kew Garden v Londýně nabízí i pohled na koruny palem shora.
V Palm House roste mnoho vzácných a ohrožených druhů, včetně několika palem endemických na tropických ostrovech, jako je Ravenea moorei z Komor, z nichž jen velmi málo zůstalo v jejich přirozeném prostředí. Další kriticky ohroženou, velmi krásnou palmou je zde Pelagadoxa henryana. V současné době je naší nejvyšší rostlinou palmového domu kubánská roystonea královská (Roystonea regia). Zdroj: Kew Garden
V palmovém skleníku Kew Garden najdete i sbírku cykasů.
Železo nebo litina?
Litina není zrovna nejpevnější materiál. Při ohybu se láme a v minulosti se vyhazoval jako odpad z výroby železa. Jenže se ukázalo, že je ideální materiál pro některé stavební prvky. „Litina stejně jako kámen, výlučně vzdoruje tlaku,“vysvětluje Monika Petříčková v příspěvku Ohlédnutí do historie kovových konstrukcí. Právě tato vlastnost litiny se stala důvodem jejího používání ve sloupech a mostech. Pokud se v Palm House vydáte po točitém schodišti do korun palem, jde o záležitost litinovou. Ovšem samotný skleník se pyšní mnohem větším unikátem. Poprvé tady bylo použito v tak velkém rozsahu svářkové železo. Mimochodem přímo ve skleníku hnízdí červenky a střízlíci, kteří si užívají tropického klimatu.
Zdroj: Kew Garden, Tripadwisor
