Kew Gardens v Londýně (1860–1890)
Největším viktoriánským skleníkem na světě je Temperate House v Londýně. Původní stavba byla navržena Decimusem Burtonem, který také stojí za plány Wellingtonského oblouku. Před pár lety procházel velikou rekonstrukcí a Aimée Feltonová, hlavní architektka projektu, uvedla:
„Obnova Temperate House byla složitým a nesmírně přínosným projektem, který znovu změnil současné chápání viktoriánské architektury a vývoj minulých inovací. Nové zasklení, mechanické ventilační systémy, uspořádání cest a lůžek, to vše vychází z vlastních výkresů Decimuse Burtona, které jsou uloženy v archivu Kew.
Čas, který bude trvat, než nově namnožené rostliny dosáhnou zralosti, nabídne návštěvníkům plný a nerušený pohled na neuvěřitelný kovový skelet v celé jeho kráse: špičkové útočiště pro rostliny."
The Great Palm House ve Vídni (1882)
Tento prosklený komplex zahrnující 2 500 m² je rozdělen do tří podnebných pásem. Dal jej postavit císař Franz Josef I. podle plánů France Xavera Gnadenschmida. V únoru roku 1945 však byla blízko skleníků svržena bomba, ačkoliv se ocelové konstrukci nic nestalo, skleněné tabulky ani květiny náraz nevydržely. Od roku 1953 jsou tedy prostory renovované. Konstrukce však byla výbuchem narušena, a skleník byl opět roku 1976 pro veřejnost uzavřen. Zajímavostí je studená část, která má průměrnou teplotu vzduchu kolem 6 °C.
Palmenhaus ve Vídni se nalézá v botanické zahradě při paláci Schönbrunn. Kolem zámku vede dokonce i Svatojakubská cesta do Santiaga de Compostela.
Large Tropical House v Berlíně (1907)
Botanická zahrada v Berlíně je jednou z největších na světě, rozprostírá se na 43 hektarech a najdete v ní několik skleníkových staveb. První byla postavena 1907, pokrývá 1 700 m² a je rozdělena na čtrnáct částí. Large Tropical navrhnul Adolf Engler a jeho hlavním motivem byl „svět v zahradě.“
Kaisaniemi Botanic Garden v Helsinkách (1889)
Největší chloubou helsinského tropického ráje je Victoria cruziana (viktorie Cruzova) z čeledi leknínovitých. Tyto rostliny přežily bombardování během druhé světové války a nyní dominují oddělení tropických vodních rostlin. Listy plující na hladině mohou přesahovat v průměru i dva metry a udržet váhu dospělého člověka. Návrh budovy vytvořil Gustaf Nyström.
The Palm House v Kodani (1874)
V přírodním historickém muzeu v Dánsku je schován další klenot mezi viktoriánskými skleněnými konstrukcemi - palmový dům. Za návrhy byl zodpovědný architekt Peter Christian Bønecke a stavbu z velké části propagoval a protlačil pivovarník a filantrop I. C. Jakobsen. Skleník je naplněn převážně palmami, ale naleznete zde například i mangrovy a jiné vodní rostliny.
Královské skleníky v Bruselu (1873)
Skleníky v zámeckém parku v Bruselu jsou velkolepou stavbou o 2,5 hektarech, skleník je rozdělen do 36 částí a tvoří tak v podstatě malé prosklené městečko. Postavit si jej nechal král Leopold II. podle návrhu architekta Alfonse Balata.
Zámecké skleníky jsou však otevřeny pro veřejnost pouze tři týdny v roce, letos sezóna odstartuje 26. dubna a končit bude 20. května. Zakoupit lístky je možné až v dubnu. Tak si letos nenechte tuhle příležitost proklouznout mezi prsty!
Lednicko-Valtický areál v Česku (1845)
Roku 1842 se kníže Alois II. Josef rozhodl, že je na čase vyměnit starou dřevěnou oranžerii za moderní skleněno-ocelový skleník. Na stavbu zavolal architekta Jiřího Wingelmüllera, kterému se stavbou pomáhal anglický konstruktér P. H. Desvignes. Spolu vytvořili první skleník na území České republiky dlouhý 92 m, široký 13 m a vysoký 7,5m.
Jedinečná stavba palmového skleníku byla ve své době považována za div techniky
Zdroje: Londýn, Vídeň, Berlín, Helsinki, Kodaň, Brusel, Brusel, Lednice, Burton
