Chile tvoří úzký pás země mezi Tichomořským pobřežím a Andami a díky tomuto geografickému profilu je Chile nejužším státem světa. Nachází se na jihozápadě Jižní Ameriky, od severu k jihu dosahuje více než 4.000 km, zatímco průměrná délka od západu k východu se pohybuje v průměru pouze kolem 144 km. K Chile patří také Velikonoční ostrov a část antarktického území. Díky své netradiční rozloze nabízí Chile všem světoběžníkům rozmanitou nabídku přírodních krás ovlivněnou odlišnými podnebnými pásy.

Ve stínu And

Tato jihoamerická „nudle“ patří k nejvyspělejším státům jižní Ameriky a těm kdož ji navštíví, nabízí široké spektrum zážitků. Neopakovatelných a nezaměnitelných, a to jak v rámci přírody tak měst a historie. Každý, kdo přijede do Chile, by měl čile navštívit hlavní město Santiago de Chile. Žije zde, včetně aglomerací, téměř třetina veškerého obyvatelstva země. Jde o moderní město, ale své si zde najdou i příznivci historických památek. Je zájem prohlédnout si pamětihodnosti z koloniální doby? V hledáčku rozhodně musí být Iglesia de San Fransisco. Jde o nejstarší tamější budovu. Její stavba započala roku 1586. Bez zajímavosti není ani katedrála Catedrala Metropolitana. Mnoho staveb z koloniálních dob však bylo zničeno zemětřesením. Z dalších pěkných staveb si ještě uveďme alespoň Palacio Cousiño. V blízkosti hlavního města se nacházejí Andy. Pohled na ně je nejúžasnější z Metropolitního parku. Na kopec, na kterém park je, se dá dostat pěšky, případně lanovkou. Příjemným místem na odpočinek je rovněž Cerro Santa Lucia nacházející se v centru města nad hlavní třídou Av. O´Higgins.

Santiago de Chile

Pod křídly UNESCO

V Chile je možnost navštívit několik míst zapsaných na prestižním seznamu UNESCO. Jde například o historickou čtvrť Valparaíso, která se nachází ve městě Valparaíso ležícím ve středním Chile. Jde o významný přístav, ale i důležité kulturní centrum země. Turistům má rozhodně co nabídnout. Za návštěvu rozhodně stojí kulturní parku Parque Cultural de Valparaíso. Tvoří ho budova kreativního centra, administrativní budova, muzeum a nové budovy multifunkčního centra.Ve městě mimo jiné je například šestnáct lanovek (no kdo to má?). A když si návštěvník do sytosti vychutná historické centrum města, může zavítat na místní pláž a relaxovat.

město Valparaíso

Souostroví Chiloé

Pokud je zájem více církevní, jsou tu výjimečné památky jako například čtrnáct kostelů v Chiloé. Výjimečné jsou tím, že jsou ze dřeva. Vznikaly od 17. století a i přes použitý materiál se dochovaly. Jsou příkladem splynutí původní kultury s tou evropskou. Kostely nechávali stavět jezuité, později se na nich podíleli františkáni. Největší z nich najdete ve městě Castro. Jeho věže dosahují výšky 42 metrů. Díky těmto kostelům je Chiloe celosvětově proslulé.

Dřevěné kostely na Chilo

Na seznamu UNESCO je také hornické město Sewell. Nachází se na svazích And v nadmořské výšce 2 000 metrů nad mořem. Panuje zde tedy horské klima. Město vzniklo na počátku 20. století a do 70. let se tu těžila měď. V době své největší slávy tu žilo až 15 000 lidí.

město Sewell

Santa Laura

A zase to UNESCO

Ledkové doly Humberstone a Santa Laura leží na severu Chile. Doly byly v provozu od konce 19. století a je jich tu kolem dvou stovek. Tento unikát je na seznamu UNESCO a zároveň patří mezi památky v ohrožení. V dolech pracovali a žili dělníci nejen z Chile, ale také Bolívie a Peru. Bojovali za sociální spravedlnost. V současné době je město opuštěné. Lze si zde prohlédnout některé pozůstatky těžby. A zavítat lze rovněž i do tamějších malých muzeí rozmanitých předmětů. Uveďme si třeba expozice hraček, s nimiž si tehdejší děti hrály.

Co dále? Co třeba Qhapaq Ňan.

stezka Qhapaq Ňan

Tento kečuánský název označuje incký systém cest, což je unikátní síť komunikacích v Andách. Svůj název si nese podle Inků, kteří ho využívali. Začali ho tvořit v 15. století. Díky své jedinečnosti se i on dostal na seznam UNESCO. Původní incké stezky dosahovaly zřejmě až 30 000 km. Nezasahují jen na území Chile, ale také Argentiny, Bolívie, Kolumbie, Ekvádoru a Peru. Stezky sloužily k obchodním i vojenským účelům.

gejzíry na pouští Atacama

Pouště a UFO

Dobrodružnější turisty jistě bude lákat poušť Atacama. Představuje nejsušší poušť na Zemi. Navštěvovaná je především oáza San Pedro de Atacama. Jde o výchozí bod k různým místům v poušti. Ovšem i přímo toto místo stojí za prohlídku. Má příjemnou atmosféru. Projděte se uličkami, navštivte tamější obchůdky, zkrátka užijte si to. Oblíbenými cíli v poušti je Měsíční údolí, jezírko Laguna Chaxa, gejzíry El Tatio (nejvýše položené gejzíry) nebo bývalé těžařské město Humberstone.

Laguna Chaxa

A ufology jistě zaujme malebné údolí Valle del Elqui, které rozhodně stojí za bližší průzkum. Je tu pěkná příroda, dá se prohlédnout historické osídlení, ochutnat tradiční jídlo, vydat se na některou zábavnou prohlídkovou trasu a seznámit se s tamějším folklorem a řemesly. Místo je mimo jiné zajímavé i tím, že se sem jezdí pozorovat UFO. Nesmějte se, Chile je zemí s největším pozorování UFO na světě a nejvíce z nich je právě v tomto údolí.

Valle del Elqui

Pupek světa

Od roku 1888 pod Chile spadá rovněž Velikonoční ostrov, který je obrovským lákadlem turistů. Hlavní atrakcí jsou obrovské sochy lidských postav. Nazývají se moai. Váží několik tun a jsou vytesané z tufu. Najdete je roztroušené po celém ostrově. Postavy nemají nohy, tělo je nejasné a propracované jsou především hlavy. Sochy pochází z 10. až 16. století a jsou odkazem na starou polynéskou kulturu.

Sochy moai

Celkově má ostrov mystickou atmosféru. Téměř celá jeho plocha je pokryta národním parkem Rapa Nui rozděleným na sedm sekcí, který je na seznamu UNESCO. V rámci Velikonočního ostrova najdeme i českou spojku, inženýra Pavla Pavla. Ten se zajímal o objevy Thora Heyerdahla a zaujalo jej, jak mohli domorodci pohybovat obrovskými sochami. Postavil několik modelů na ověření svých úvah. V roce 1981 vyrobil s přáteli 20 tun těžký betonový model sochy moai a vyzkoušel, jak s ním lze pohybovat pouze pomocí lan ovládaných malou skupinou osob. V roce 1986 jej Thor Heyerdal pozval na Velikonoční ostrov, kde experiment zopakoval s původní sochou. K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan. Heyerdalovy předchozí experimenty přitom ukazovaly na potřebu stovek lidí. Zajímavostí je, že inženýr Pavel Pavel tehdy ručil životem, že se originální soše poskytnuté k pokusu nic nestane.

Také můžete přečíst u nás další článek k Chile od Anety Stohové :)

https://www.ikoktejl.cz/inspirace-na-cesty/8-mist-ktera-vas-budou-v-chile-bavit/