Chov jedovatých hadů je poněkud riskantní koníček. Uštknutí chovatele z Lounska je toho jasným důkazem.

Nejprve zuby

Zmije gabunská je hadem se solenoglyfním typem zubu. Zní to odborně, ale ve skutečnosti je to jednoduché. Jsou to přesně ty zuby, které jsou duté jako injekční jehly a přesně tak fungují. „Když jsou v klidovém stavu, má je had sklopené k horní čelisti. Jakmile otevře tlamu, zuby se vztyčí, což umožňuje, že jsou delší než u jiných jedovatých živočichů. To je výhodné, protože při uštknutí solenoglyfním typem zubů může být jed vstříknut mnohem hlouběji do rány. Zuby dospělé zmije gabunské mohou být až 45 mm dlouhé, na rozdíl od dospělých zubů v porovnání s 5 až 6 mm dlouhými zuby zmije obecné. Jed je produkován ve velkém množství (450 až 600 mg),“ píše H. Slegers v materiálu tomuto zmijímu druhu věnovanému.

A pak jed

Zmije gabunská skutečně produkuje obrovské množství jedu, ale její toxicita je v poměru k hmotnosti poměrně nízká ve srovnání s jinými jedovatými hady,“ píší Neville A. Marsh, Bernard C. Whaler ve studii zkoumající toxicitu tohoto druhu.

Co přesně dělá jed zmije gabunské? Jedním z nejnebezpečnějších parametrů je poškození srdečního svalu. Kardiotoxin způsobuje arytmii a nakonec srdeční selhání. Další složka jejího jedu, hemorhagin, má zase za následek dušnost. Při pokusech na psech se ukázaly prudké změny krevního tlaku. Prudce jedovatá jsou i mláďata zmijí, jen zuby mají poněkud kratší a tenčí. Zuby dospělců bez problémů projdou šatstvem.

Podívejte se sami, jak je zmija gabunská skvěle maskovaná.

Zdroj: Youtube

Kde na tento druh narazíme

Zmije gabunská je doma v rovníkové Africe a její zbarvení, které by v písku vypadalo nápadně, je ideálním krytím do spadaného listí a lesního porostu. Takže pozor v houštinách a lesích, kde je snadno k přehlédnutí, byť se jedná o až dvoumetrového plaza. To ho posouvá na jednu z nejvyšších příček mezi jedovatými hady.

V Tanzanii se tento druh vyskytuje v sekundárních houštinách, na plantážích kešu a na zemědělské půdě pod keři a v houštinách. V Ugandě se vyskytuje v lesích a na blízkých pastvinách. Dobře se jim daří také v rekultivovaných lesních oblastech - na kakaových plantážích v západní Africe a na kávových plantážích ve východní Africe. V Zambii byly nalezeny ve stálezelených lesích. „Zmije gabunské mají nápadnou kresbu, v přírodě je ale skvrny dokonale maskují ve spadaném listí. I její hlava má tvar listu,“ udávají stránky plzeňského rozhlasu.

Za tímto druhem nemusíte cestovat až do afrických pralesů, stačí zajít do některé z českých zoologických zahrad. Chov mají například v Plzni. Tamní zoologická zahrada má dlouhou tradici v chovu jedovatých hadů a zmije gabunské se jim dokonce podařilo odchovat.