Kudlanky prosluly zejména svým sexuálním apetýtem, kdy během milostného aktu samice ukousnou svým nápadníkům hlavu. Je tomu tak skutečně. Je to běžné a nebo výjimka. A proč to vlastně dělají. Pokusme se na tato podivuhodná zvířata podívat blíže.
Hlava
Kudlanka je se svou trojúhelníkovou hlavou prostě „k sežrání“. Vypadá, jako by pocházela ze Star Wars, její vzhled je opravdu poněkud mimozemský, byť její evoluce je ryze pozemská. Kudlanky jsou jediným hmyzem, jehož hlava se otáčí různými směry podobně jako u člověka.
Bezhlavé milování
„Jak je známo, samice bývají agresivní a samce často sežerou dřív, než dojde ke spojení. Opačným, ale častým problémem, je zase nezájem samce o samice. V přírodě samice samce často sežere, protože není dostatečně nasycena a tak velká kořist, jako je tělo samce, ji pomůže při tvorbě ootéky,“ píše Lenka Benediktová v diplomové práci zaměřené na chov kudlanek. Bílkoviny jako základní stavební materiál (nejen) vajíček se hodí a vzhledem k tomu, že kudlanky jsou krátkověké, tak není čas dávat nápadníkovi druhou šanci. Kudlanka nábožná se páří koncem léta po dosažení dospělosti, a z lidského úhlu pohledu je poněkud promiskuitní. Jeden partner jí nestačí.
Mimikry
„Kudlanky žijící v trávě jsou štíhlé a zelené, ty z keřů napodobují plochou rozšířenou hlavohrudí listy nebo připomínají zbrázděné či trnité větvičky. Kudlanky žijící v květech orchidejí jsou růžové jako ty květy a jejich široké holeně vypadají jako okvětní plátky. Zemní kudlanky se ztrácejí mezi kamínky, a dokud se nepohnou, neuvidíte je,“ píše v časopise ABC Zdena Martinová
Přestala být vzácná
Kudlanka nábožná se šíří Českem a už není taková vzácnost jako před lety většinu Česka, kdy se nacházela jen v nejteplejších oblastech Moravy. V podstatě bez problémů ji najdete na jižní Moravě nebo v Českém středohoří, pokud jen trochu tušíte, kde hledat. U Litoměřic je hojná lokalita na úbočích kopce Radobýl. Pokud tam vyrazíte uprostřed léta, najdete ji při troše trpělivosti skoro jistě.
Podívejte se kudlance zblízka do očí.
Kudlanka není brouk
Původně byla zařazena mezi brouky, ale na první pohled je jasné, že tam nepatří. Systematici jako by nevěděli, co s ní. Na chvíli ji entomologové dokonce přiřadili ke švábům, ale dnes už má oprávněně samostatný řád Mantodea - kudlanky.
Je to dravec
Kudlanky se živí se převážně drobným hmyzem, ale příležitostně mohou také kousnout ještěrku, žabku a jsou zaznamenané případy, kdy ty největší druhy zaútočily na malé hady. Vzhledem k jejich apetýtu asi nikoho nepřekvapí, že se občas pustí jedna do druhé. Takže je u nich znám nejen poněkud exotický sexuální, ale i „obyčejný“ kanibalismus. „Řád kudlanky (Mantodea) zahrnuje dnes více než 2 500 popsaných druhů rozšířených převážně v tropických oblastech,“ udávají Jakub Vitáček a Petr Janšta v časopise Živa. Najdeme u nás jak hnědé, tak zelené zbarvené jedince, ale existují záznamy i o téměř černě zbarvených unikátech.
