Kuře pralesa

Pohled to vůbec nebyl pěkný. Živý leguán měl vykloubené zadní končetiny tak, aby se daly dobře svázat. Cílem bylo, aby se nebohé zvíře nemohlo bránit, nemohlo utéct, ale žilo. Tím se zajistila čerstvost masa. Čerstvější než živé už to být nemůže. Jakkoliv se bushmeat, tedy jídlo z pralesa může zdát neetické či pro někoho z hlediska výskyty parazitů až nebezpečné, stále je v obrovské části světa relativně běžné. Zvířata z přírody najdete na trzích v Asii, Africe i Střední a Jižní Americe. 

Tomu neuvěříte, dokud to neuvidíte. Podívejte se, jak se připravuje leguán jako jídlo.

Zdroj: Youtube

Leguáni Střední Ameriky byli pro své chutné maso loveni odjakživa. Byl po staletí důležitou součástí indiánské kultury. Bernardino de Sahagún se o tomto plazovi zmiňuje jako o tradičním jídle v celém západním Mexiku a tvrdí, že, pokud je správně připraveno, jedná se o dobré jídlo. Některé literární zdroje tvrdí, že leguáni se v této oblasti jedí už zhruba 10 000 let. 

Vzduchovky i psi

I dnes se na vesnicích lovecké umění předává z otce na syna a používají se k tomu nejrůznější metody. Vzduchovky, pasti i vyhledávání pomocí psů.  „Typické jsou pro leguány kanály nebo řeky či místa podél břehu nebo na stromech. Nejběžnější technikou je použití vzduchových nebo brokových zbraní, které nabízejí malý až žádný zpětný ráz a munice je levná,“ píše v Kompletním průvodci lovu leguánů. Zvířata, která se začala nekontrolovatelně množit jsou potomci leguánů původně chovaných jako mazlíčci.

Leguán s tacos

V případě leguánů zelených se leguání maso opět dostává do módy, protože i státní úřady schvalují v USA jeho konzumaci. Důvod je jednoduchý. Leguáni invazivně začínají pronikat do zahrad. V Mexiku si můžete dát leguána dušeného i pečeného. Podle místních je leguán zelený (Iguana iguana) před leguánem druhu (Ctenosaura pectinata). Ani leguánu černému (C. similis) se lov kvůli masu nevyhne.  

Je cítit jako ryba, vnímám ho jako kuře, ale má červené maso. Pro mě jakožto šéfkuchaře jde o úplně novou zkušenost,“ přiznává Roberto Hernandez. Podle něj je leguání maso velmi dobrým zdrojem bílkovin s nízkým obsahem tuku. Jedním ze způsobů využití tohoto masa je tradiční mexické jídlo tacos. Jde o malou tortillu naplněnou masovou nebo zeleninovou směsí, velmi oblíbenou jako street food. „Když se jedná o maso, proč by nemohlo být z leguána,“ ptali se místní. Šlo o řečnickou otázku, věděli, že bílý turista z Evropy nejspíš má nějaké etické zábrany. Američan z Floridy se na to dívá jinak. Tam se leguán zelený stal invazním druhem.

Z mazlíčka invazním druhem

„Obliba leguána zeleného (Iguana iguana) jako domácího mazlíčka přispěla k jeho celosvětovému výskytu jako invazního cizího druhu,“ píší autoři studie The continuing march of Common Green Iguanas: arrival on mainland Asia, která vyšla v Journal for Nature Conservation. Leguáni zelení jsou coby býložravci na chov poměrně nenároční. Jedná se o neagresivní druh běžný v domácích chovech i zoologických zahradách. Právě útěky nebo vypouštění z domácích chovů se staly základem populací v jižních státech USA.

Zdroj: Sciencedirect.com, National Geographic, Anděra M. Červený J: Svět zvířat - Plazi,