Co je ohromující, jsou počty migrujících jedinců. Odhaduje se, že dříve na Vánočním ostrově (asi 500 km na jih od indonéské Jávy) žilo 43,7 milionu dospělých krabů červených. Poté co se však na ostrov dostali z Afriky invazní „šílení“ mravenci, snížila se v posledních letech jejich populace asi o čtvrtinu. I tak představuje každoroční putování obrovské číslo. Masová migrace kraba do moře za účelem tření je už roky popisována turisty i turistickými průvodci jako naprosto epická událost. Ve svém seriálu ji proslavil i Sir David Attenborough, když označil putování za jeden z největších televizních momentů. Zem je na dlouhé dny doslova pokrytá hustým kobercem krabů, kteří zastavují silniční provoz a lákají návštěvníky Vánočního ostrova k bizarní podívané.
Červení krabi Vánočního ostrova jsou krabi s krunýřem širokým až 11,5 cm. Stejné velká jsou i jejich klepeta, která jsou při poškození schopná regenerace. Jsou buď jasně červení, oranžoví nebo méně často fialoví.
Aby si udrželi na suchu tělesnou vlhkost, vyhrabávající si nory a obvykle v té samé zůstanou po celý rok. Nejzajímavější je se začátkem období dešťů jejich rozmnožování, kterému předchází zmíněná obří migrace. Její načasování je však také spojeno s fázemi měsíce. Krabí migrace trvá nejméně týden, přičemž samci krabů obvykle dorazí dříve než samice. Na břehu si vyhrabávají nory, které však musí bránit před ostatními samci. K páření se samicemi potom dochází v norách nebo v jejich blízkosti. Brzy po páření se samci vracejí do lesa, zatímco samice zůstávají v noře další dva týdny. Kladou vajíčka a zahřívají je ve speciálním břišním váčku, aby usnadnily jejich vývoj.
Přes rok jsou v norách
Na konci inkubační doby samice opouštějí své nory a vypouštějí vajíčka do oceánu. Odehrává se to přesně na přelomu přílivu během poslední čtvrti měsíce. Vajíčka vypuštěná samicemi se po kontaktu s mořskou vodou okamžitě vylíhnou. Zatímco samice se vracejí do lesa, mračna krabích larev víří blízko pobřeží, dokud je vlny neodnesou do moře, kde zůstanou 3–4 týdny. Během této doby procházejí larvy několika stádii, až se nakonec vyvinou jedinci podobní krevetám zvaní megalopae.
Pak se shromažďují u pobřeží, změní se na mladé kraby o průměru pouhých 5 mm a opustí vodu, aby podnikli devítidenní cestu do středu ostrova. První tři roky života zůstávají ukryti ve skrýších. Rostou pomalu a pohlavní dospělosti dosáhnou přibližně ve 4–5 letech, kdy se začnou podílet na každoroční migraci.
Hlavní nepřítel - mravenec
Hlavními nepřáteli krabů jsou v moři hlavně žraloci velrybí a manty a na suchu už zmínění žlutí „šílení“ mravenci. Ti na kraby útočí kyselinou mravenčí, která je oslepí a krabi pak hynou.
Velmi zajímavým detailem je, že první obyvatelé Vánočního ostrova se o těchto zmiňovali jen zřídka. Vědci mají teorii, že tehdy udržovaly jejich stavy na mnohem nižším počty endemické krysy Maclearovy. Jenže ty někdy kolem roku 1903 vyhynuly. Právě to mohla být rozbuška k obřímu růstu krabí populace.
Krabí migrace na Vánočním ostrově je opravdovou událostí roku. Na silnicích se objeví značky varující před kraby, přesto jich vždy tisíce zahynou pod koly aut. Tvrdé skořápky jsou přitom schopné propíchnout i pneumatiky. S krabím putováním pomáhají místní strážci parku. Podél silně frekventovaných silnic staví hliníkové zábrany, jejichž účelem je nasměrovat kraby k malým podchodům, aby mohli bezpečně podejít komunikace. Při migraci krabů pomáhá i pět metrů vysoký „krabí most“ přes silnici. Mnohem nižší počty krabů červených jsou také na vzdálených Kokosových ostrovech.
