Sedíte v létě u piva nebo limonády na zahrádce a užíváte si sluníčka. K dokonalosti chybí jen to, aby kolem nelítaly ty otravné vosy. Jenže není vosa jako vosa. Když už nevydržíte a v obavách z bodnutí (alergici vědí, co jim hrozí) ji zbavíte života, podívejte se jí zblízka na obličejovou masku.
Čárka v obličeji je bezpečnější varianta
Pokud má vosa v obličejové části uprostřed černou čárku, jedná se o méně agresivní vosu obecnou. Pokud tři tečky, mějte se na pozoru, neboť vás obtěžuje vosa útočná.
Hlava vosy útočné
Vosa útočná nemá své jméno náhodou
Biologové i botanici se často snaží dávat jména konkrétním druhům podle typických vlastností. Pokud se vosa jmenuje útočná, mělo by nás to varovat. To, že narazíme konkrétně na tento druh vosy, odborně Vespula germanica, neznamená, že vás napadne. Jen to na rozdíl od vosy obecné (Vespula vulgaris) znamená zvýšené riziko.
Tečky útočí
Jednou jsem při focení nechtíc a nevědomky žduchnul do vosího hnízda. Člověk je při focení zaujatý pohledem do hledáčku a s batohem na zádech docela neobratný. První bodnutí mě upozornilo, že se něco děje, další čtyři donutily k útěku. Nejprve vás totiž napadnou jen strážkyně, které to mají v „popisu práce“. Ovšem jimi vypuštěný feromon zmobilizuje ostatní vosy. Obrana v podstatě není možná.
„Je-li mírná zima, v dubnu a květnu sucho a teplo a pokračuje-li příznivé počasí i v červnu, budeme toho léta mluvit o vosím roku,“ píše entomolog Jan Žďárek ve fenomenální publikaci Hmyzí rodiny a státy. Letos se naštěstí objevily srážky, které z hlediska „vosího roku“ ovlivnily nadměrný výskyt vos. U nás žije zhruba deset druhů vos, přičemž útočná a obecná patří mezi nejčastější. Patří mezi zemní druhy vos, takže na hnízdo klidně můžete i šlápnout.
Původně žily pravé vosy jen na severní polokouli, ale díky lidské činnosti a zejména globalizované dopravě a obchodu se jim podařilo rozšířit se po celém světě, včetně Nového Zélandu nebo Havajských ostrovů.
Vosa útočná se dostala na Nový Zéland náhodně na konci 2. světové války s náhradními díly pro letadla.
entomolog Jan Žďárek, kniha Hmyzí rodiny a státy
Alergická reakce na vosí bodnutí
Mírnou reakci zažil snad každý. Okolí místa bodnutí zarudne, bolí a drobně oteče. Nejprve bolest, a pak svědění trvá několik hodin. Střední reakce se projevuje zvýšeným zarudnutím a otok může být velký v průměru i 10 cm. Reakce odezní zhruba za týden. Pokud je to váš případ, je dobré promluvit s lékařem, neboť tělo reaguje nepřiměřeným způsobem.
Těžká reakce – v tomto případě mluvíme už o anafylaxi nebo až o anafylaktickém šoku, který může být život ohrožující a vyžaduje okamžitou péči. „Objevuje se zhruba u 3,5 % dětí a 7,5 % dospělých. Tento typ reakce se projevuje nejenom kožní reakcí, která může být doprovázena svěděním, vyrážkou, ale také obtížným dýcháním, otokem hrdla a jazyka, slabým rychlým pulzem, nevolností, zvracením, průjmem, závratí, točením hlavy či ztrátou vědomí,“ píše server bezalergie.cz.
