Antarktida byla dlouho považována za nedotčený kontinent. Ovšem v posledních letech se stává čím dál častějším cílem movitých turistů. Jedním z důvodů je právě její nedotčenost a čistota. Tisícihlavé kolonie tučňáků a lachtanů jsou obrovskými lákadly.

H5N1

H5N1 je označení pro obzvlášť nebezpečný podtyp viru ptačí chřipky, který způsobil první epidemii ve Skotsku roku 1959. Významně se také projevil v Asii v roce 1997. Vyznačuje se nejen vysokou nakažlivostí, úmrtností a rychlým šířením ptačí populací, ale také schopností infikovat a usmrtit člověka. V současné době je rozšířen na většině území Asie a Evropy, objevil se dokonce u tučňáků v Antarktidě. Na nakažení tímto virem zemřely miliony divoce žijících ptáků, zvlášť rychle se šíří mezi druhy, které žijí v koloniích.

Nakažení, zdraví i mrtví


Výzkumníci, kteří odebrali vzorky z celé řady populací tučňáků v oblasti chladného jihu, potvrdili hromadný výskyt viru u celé řady populací. „První odhalení podezřelých případů chřipky H5N1 u tučňáků a kormoránů na antarktickém kontinentu znamená významnou expanzi... do tohoto izolovaného kontinentu a ohrožuje vysoce zranitelné ptačí populace.“

Zatím není dokonale objasněný mechanismus, jak se virus mezi tučňáky rozšířil, faktem ale je, že byť u nich byl vir potvrzen, část nakažených ptáků nevykazovala známky nemoci. Bohužel jiné zprávy zmiňují ptáky v pokročilém stádiu choroby a byly nalezeni i mrtví jedinci. Čtvrtého dubna letošního roku vydala agentura Reuters zprávu v níž naznačuje, že virus už možná tučňáky zabíjel. Ono slovo „možná“ znamená, že v tomto případě nebyly terénní testy jednoznačné.

Trojský kůň

Vědci se obávají možné mutace nebo šíření viru na další organismy. Nejde jen o volně žijící antarktické ptáky, kteří by virus mohli šířit dál, ale i o „přeskočení“ na zdejší savce, jako jsou například lachtani, kteří se tučňáky živí. Pokud by k tomu došlo, bylo by šíření v koloniích, kde jsou zvířata na sebe hustě natlačena, pravděpodobně velmi rychlé. Riziko nakažení se vztahuje i na zdejší velryby a kosatky. Kosatka dravá (Orcinus orca) totiž není velrybou, ale obřím delfínem. Virus u tučňáků by se mohl stát takovým trojským koněm pro celý antarktickou oblast.

Podívejte se do antarktické kolonie tučňáků císařských.

Zdroj: Youtube

Antarktida by se tak mohla stát nechtěnou oázou viru, který by se šířil dál. Navíc je zdejší ekosystém velmi citlivý. „Antarktidní ekosystém je vzácný a křehký. Virus chřipky by mohl způsobit zničující narušení, ze kterého se nevzpamatuje,“  řekl Colin Butter, docent bioveterinárních věd na University of Lincoln. V každém případě přítomnost viru ptačí chřipky je velmi znepokojující. Mimo jiné proto, že právě ptačí kolonie jsou vítaným cílem turistických výprav. „Je také možné, že se ptačí chřipka na Falklandské ostrovy dostane prostřednictvím oděvů a venkovního vybavení návštěvníků, kteří ostrovy navštíví,“ píše vládní stránka Falklandských ostrovů.

Zdroje: The Guardian, Reuters, First H5N1 avian flu detection in Antarctic penguins, Falkland.gov

Související články