Jako terakotová armáda v podzemí, jako dav tiše protestujících nebo jako pamětník obětem hrozivých tragédií, se tyčí na dně Karibského moře sochy žen bojujících proti ústupu korálových útesů.
Ve vodách nedaleko Ostrova žen (Isla Mujeres) u pobřeží Mexika se ochránci přírody rozhodli zachránit mizející korálový útes tichou silou davu. Podmořský život je v ohrožení již od hurikánu Wilma (2005), jenž svými ničivými vlnami a nárazy poškodil velkou část floridského i mexického pobřeží. Největší ránu mu však zasadili návštěvníci ostrova, kteří svými neomalenými návštěvami neblaze poznamenali domácí prostředí korálů. Na pomoc si ochránci pozvali umělce a sochaře Jasona deCaires Taylora, který na dně Karibského moře vybudoval muzeum budící se pozvolna k životu. Jeho sochy a plastiky již 14 let postupně osidlují živočichové a rostliny, čímž hyzdí ženskou podmořskou armádu a zároveň dávají novou naději umírajícímu moři. Dnes v muzeu již nevystavuje pouze Jason, k aktivitě inspiroval také další umělce, jejichž díla lze odkoupit.
Historie Ostrova žen sahá až do dávných mayských časů, kdy byla jeho zem zasvěcena bohyni lékařství a porodů Ix Chel. Archeologové zde dokonce našli přes 100 různých důkazů o přítomnosti Mayů, přičemž nejvýraznější z nich je pravděpodobný chrám zasvěcený bohyni.
