Jeden z mnoha nepřímých důsledků vlny indických veder je ten, že se zemědělcům nechce ze stínů budov, protože jim na sluníčku hrozí smrt. V praxi to znamená například zpoždění sklizně a možné znehodnocení zrna. U nás mnozí zaměstnavatelé sahali dříve k volnu nebo home office (od covidové pandemie je práce z domova mnohem běžnější) už při teplotě 30 stupňů. Mnohde ve světě je dnes i o 20 stupňů víc.

Jak vedro postihne mozek

Tělesná teplota je řízena z mozku, hypotalamus funguje jako termostat a pomáhá udržovat a vyrovnávat přirozenou teplotu těla. Organismus si v klidu udržuje stálou tělesnou teplotu 37°C,“ píše výukový materiál Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

Jak se tělo horku brání, víme všichni. Pocením se začne ochlazovat, přijde zrychlené dýchání a únava. Velké množství tělesného tepla totiž vzniká prací svalů a tělo se únavou brání „zbytečnému zahřívání“. Nejúčinnější je pocení, které nejlépe funguje v suchém vzduchu. Je-li vlhkost vzduchu vysoká, pot se neodpařuje a systém nefunguje. To, jak se člověk „potí, ale zůstává mokrý“, ví každý milovník horké páry či sauny. Pot je slaný, takže extrémním pocením se z těla ztrácí důležité ionty sodíku a draslíku.

Přehřátí zabíjí

Obyčejný úpal či úžeh člověka otráví, bolí ho hlava, trpí nechutenstvím a může dojít i ke zvracení. Ale neumře. Zato při extrémním přehřátí může dojít k selhání orgánů, mdlobám a smrti. Protože nás možná čeká na naše poměry extrémní léto, anebo se někteří vydáme do „teplých" krajin za exotikou, bude dobré si říct, jak tělo ve vedru funguje.

Kvůli působení alkoholu ledviny nedostávají signál, že by měly šetřit vodou, a tak ji posílají přímo do močového měchýře. Ráno se pak dostaví „sušák".

Michaela Fojtů, Masarykova univerzita

Pařba na fesťáku

Jakkoliv to vypadá, že odpočinkové aktivity jsou fajn, tak jakýkoli zátěžový pohyb v horku zvyšuje riziko přehřátí. Hypothalamus, který má „v popisu práce“ regulovat tělesnou teplotu se začne přehřívat a přestane zvládat své úkoly. „K příznakům hypertermie patří zástava pocení, horká a suchá kůže, tachykardie a tachypnoe, zmatenost, malátnost a bezvědomí. Přehřátí více hrozí osobám vyššího věku nebo lidem s kardiovaskulárním onemocněním. Pozor také na obézní jedince (mají ztížený odvod tepla kvůli větší izolaci způsobenou tukovou tkání) a děti,“ píší vysokoškolské materiály. Ve vedru je více namáhané srdce. Takže dát si na letním festivalu pár piv a pak jít několik hodi, trsat pod podium může vést k těžké dehydrataci.

Podívejte se na hezké letní historické video.

Zdroj: Youtube

Alkoholol vás vysuší

Vzdušný světlý oděv (teplá barva kumuluje tepelné záření, světlá ho odráží), který dobře odvádí pot, vynechání fyzických aktivit v dobách největšího vedra a myslet na pitný režim. Bezalkoholický! Pivo je sice fajn, ale alkohol dehydruje, čímž celý proces urychlí. „Jakmile vstoupí alkohol do krevního řečiště, je blokováno vylučování antidiuretického hormonu (ADH, též vazopresinu) z neurohypofýzy. ADH za normálních okolností podporuje zpětné vstřebávání vody v ledvinách,“ vysvětluje Michaela Fojtů na stránkách Masarykovy univerzity. Zjednodušeně řečeno, alkohol může za to, že se voda jdoucí skrz ledviny nevrátí zpět do těla, ale přes močový měchýř odchází. A čím víc alkoholu tělo dostane, tím víc vody vyloučí. A to ve vedru rozhodně není dobrá zpráva.

Související články