Od roku 1993, každý rok 22. března, společnost otevírá téma pitné vody. Světový den vody se tak stal dobou oslav, kulturních programů i termínů otevření památek spojených právě s vodním hospodářstvím.
Znáte všechna tajemství pitné vody?
Vyzkoušejte si kvíz na pitnou vodu. Ale varuju vás - všechny odpovědi dá do kupy jen opravdový znalec!
Jedna z nejdůležitějších látek pro člověka. V kvízu si můžete vyzkoušet kolik toho o pitné vodě víte!
Může voda zažehnout sváry?
Životodárná látka, která tvoří zhruba 60 % lidského těla, se ovšem nedostává všem stejně. Bohužel, 26 % populace, což jsou přibližně 2 miliardy osob, trpí nedostatkem pitné vody a budoucí prognózy neukazují zlepšení, spíše dvojnásobný propad. Proto si mezinárodní den vody dává za cíl zvyšovat povědomí o lehkovážném zacházení s látkou, jež může zachraňovat životy a přesvědčit společnost, že i na délce jejich sprchování záleží. Na letošní rok připadlo téma „Voda pro mír“ a skloubilo tak dvě náročná témata dnešní společnosti, protože voda může smýt neshody, ale také rozproudit svár. Ostatně o tom vypráví již Werich ve své pohádce o královně Koloběžce první. I Česká republika má své vodní hranice, o kterých musí moudře rozhodovat se sousedy. Než se Lužická Nisa stane německo-polskou hranicí, rozděluje také Německo od Česka. Dalšími hraničními řekami jsou třeba Dyje, Morava nebo Odra.
Zázrak jménem voda
Voda ovšem není fascinující pouze proto, že dokáže udržet lidské plemeno naživu. Je přítomná všude kolem nás a má pár neuvěřitelných schopností. Je to jedna z mála látek, se kterou se v běžném životě potkáváme ve všech skupenstvích. Můžeme tak pozorovat reakce a vlastnosti H2O ve své vlastní domácnosti, přestože je to látka zcela běžná, stále si uchovává svá tajemství. Zkoušeli jste například někdy Mpembův jev? Mpembův jev říká, že horká voda může za jistých podmínek zamrznout na led rychleji než voda studená. S hypotézou přišel Erasto B. Mpemba již v šedesátých letech minulého století, do dnešních dní však teorie nebyla vědecky potvrzena. S jistotou víme, že voda má schopnost překonat gravitaci a nemám na mysli fontány nebo gejzíry. Voda si sama umí probojovat cestu vzhůru díky vzlínání (kapilarita) a povrchovému napětí.
Voda všudypřítomná i vzácná
Člověk ztrácí vodu ze svého těla v průběhu celého dne, například jen dýcháním se zbavíme 237 ml vody, proto je důležité zásoby opět doplnit a díky pestrosti potravin to nemusí být pouze nápoji. Například vodní meloun obsahuje až 92 % vody, řeřicha se pro svou vodnatost doporučuje konzumovat jako prevence nemocí, ale nejvyšší obsah vody má okurka s 95 %.
Vody je na světě mnoho, ovšem jen 3 % celkových zásob tvoří pitnou vodu a pouze 1 třetina z ní je dostupná pro člověka. Jak se tady ale všechna ta voda vzala? Vědci zjistili, že v tak velkém měřítku nebyla původní součástí planety. Dle dosavadních výzkumů se odhaduje, že v minulosti sem byla voda dovlečena meteority, asteroidy a kometami. Ačkoliv někteří vědci tvrdí, že voda z komet neodpovídá složení pozemní vody, a tedy že komety nic nepřinášely.
Voda je magickou silou, která k životu umí probrat naprosto mrtvá místa a oblasti. Mezi takové patří taky jezero Chagan v Kazachstánu, které ruská vláda v roce 1965 vyhloubila atomovými testy nebo okraje rozrůstající se Sahary.
Na videu je zachycen zkušební odstřel:
Zdroje: webmd.com, inweh.com, science.com, mpembův jev, planetary.com, water.com
