Žabí jed zvaný kambo
O jihoamerických žábách a jejich toxických sloučeninách se ví už dlouho. Jed malých žabek pralesniček, kterým se přezdívá šípové žáby, je součástí proslavených smrtících směsí kurare. Zato bioaktivní peptidy z kůže listovnice dvoubarvé slouží nejen k obraně samotné žáby, ale nacházejí čím dál větší popularitu v alternativní medicíně.
„Biologické účinky kožního sekretu byly pozorovány v prvních studiích s domorodými komunitami. V posledních šesti desetiletích vědci podrobně zkoumají chemické složení i potenciální farmakologické využití jeho složek. Z tohoto důvodu se domorodé komunity a zdravotníci obávají zneužití kambo, resp. nevhodného použití tohoto druhu, které může mít za následek zdravotní komplikace nebo dokonce smrt uživatelů,“ píší autoři studie publikované ve Frontiers Of Pharmatology.
Důvodem, proč jsou žabky z tohoto prostředí vybaveny silnou dávkou kožních sekretů, je obrana proti obrovskému množství patogenů, které se společně s nimi ve vlhkém a teplém prostředí vyskytují.
Trápením k obraně
„Kambo je pro některá amazonská domorodá etnika součástí dlouhé tradice, ve světě je vnímáno různě: jako lék, jed nebo pomůcka k lovu. Mezi nejznámější etnika, která kambo používají, patří Yawanawové, Katukinové, Kaxinawové a Matsésové. Listovnici chytají, na končetiny jí přivazují provázek nebo liánu, natáhnou ji za přední a zadní nohy do tvaru x a připevní ji na čtyři větve zaražené v zemi. Poté žábu dráždí plochým dřívkem, mačkáním končetin či trávou zasouvanou zvířeti do nozder, na což obojživelník reaguje produkcí bílé látky na povrchu těla,“ vysvětlují Dagmar Civišová a Svatopluk Civiš ve článku publikovaném v časopise Vesmír.
Proč indiáni žáby tak trápí? Odpověď je jednoduchá, vylučování toxinu je reakce na stresovou situaci. Žába poskytne požadovaný hlen, ale nezemře, takže v budoucnu může posloužit znova. Toxin se vtírá do malých ranek na těle, odkud se dostává do krevního oběhu. Následky rozhodně nejsou příjemné, od otoků různých částí těla, zvracení, až po bolesti břicha a potíží s polykáním. Problémy rozhodně udělá, ale podle vědeckých studií nejsou zatím přesvědčivě dokázány léčebné účinky, byť některé studie naznačují užití peptidů v boji s rakovinou.
Věda ale potřebuje jasný důkaz a pochopení mechanismu fungování. Proto se kambo uchytilo v alternativní medicíně, v níž tak striktní požadavky nejsou. Nebylo by to zdaleka poprvé, co by se „alternativní“ metody léčby indiánů z pralesa uplatnily i v klasické medicíně. Ovšem proto je potřeba zachovat pralesní druhovou pestrost, včetně žab a všeho, čím se živí.
Listovnice dvoubarvá
Milostné sevření listovnice dvoubarvé
Listovnice dvoubarvá (Phyllomedusa bicolor) patří mezi jihoamerické rosničky. Vyskytuje se v povodí Amazonky v Brazílii, Kolumbii (Amazonas), Bolívii a Peru. Lze ji nalézt také ve venezuelském regionu Guianan a v brazilské Cerrad ve státě Maranhão. Samice jsou o něco větší než samci. Zatímco „chlapáci“ měří 91-103 mm, tak „dámy“ mají míry 111-119 mm. Hřbet je limetkově zelený, zatímco břicho je bílé až žlutobílé nebo krémové. Na dolních pyscích, hrudi a předních končetinách jsou řídké bílé skvrny s tmavým orámováním; na bocích a zadních končetinách jsou hustší. Prsty jsou průhledně hnědé a mají velké zelené přilnavé disky. Za každým okem se nad bubínkem nachází nápadná žláza. Duhovka je tmavě šedá.
Faktem je, že skupina antimikrobiálních peptidů vylučovaná žabí kůží je zodpovědná především za protiinfekční pasivní obrannou bariéru, v níž mechanismus zabíjení působí rychle tím, že ničí plazmatickou membránu patogenu během několika minut. Velmi zjednodušeně řečeno, je to podobné, jako když jsme si během covidu potírali ruce dezinfekčním roztokem.
