Oči mají smysl jen tam, kde je světlo
Evoluce nezná logiku, ale jedná „logicky“. Co se osvědčí, to zůstane, to co ne, vymizí. Složení oka, jak rybího, tak lidského, je v tom je základnějším pojetí stejné. Tyčinky cílí na zachycení fotonů, čípky rozeznávají barevné spektrum. U lidí skládají 3 barvy (červená, zelená, modrá), u ryb, zejména některých, je to složitější a ryby mohou vidět barevně „jinak“. Někdy v širším spektru, jindy téměř barvoslepě.
Ovšem tam, kde není světlo vůbec, jako například v jeskyních nebo hluboko pod mořskou hladinou, tam nejsou oči moc platné. „Proto z hlediska evoluce do nich nemá smysl investovat. Proto ryby s obříma očima, tedy obříma ve smyslu v poměru k hlavě, najdeme v mesoplagiálu, tedy v hloubce 500 – 1000 metrů pod hladinou, kam ještě zbytky světla proniká,“ říká Zuzana Musilová, odbornice na zrak hlubokomořských ryb z katedry zoologie Univerzity Karlovy na přednášce, která proběhla v rámci cyklu Science Cafe.
Ryba strašík maloústý
Představte si rybu s relativně kulatou, ale průhlednou hlavou, takže ji jde vidět do lebky. Tam, kde bychom podle lidské anatomie očekávali mozkové polokoule, jsou obří oči mířící směrem vzhůru k hladině. Vypadá se nelogicky, ale má to své opodstatnění. Strašík maloústý (Macropinna microstoma) díky tomu zachytí zbytkové světlo.
V roce 2009 se povedlo strašíka vylovit natolik opatrně, že ho vědci mohli zkoumat v nepoškozeném stavu. Naprostá většina ulovených jedinců totiž nezvládla prudkou změnu tlaku. Navíc dovede očima v hlavě rotovat. Kdyby totiž koukal jen směrem vzhůru směrem k potenciální kořisti, kterou loví zespoda, tak by ve chvíli úroku nevidět. Roto mu evoluce dala možnost otočit oči „normálně“ (z lidského úhlu pohledu) dopředu.
Hlubinná ryba se svítícím orgánem. A další bizarní stvoření z hlubin.
Gigantura má oči jako teleskop
Hlubokomořská ryba Gigantura se anglicky jmenuje Telescopefish. Pokud v názvu slyšíte slovo teleskop, není to náhoda. Má opravdu prapodivné trubicovité oči. Každí z nich by se tvarem dalo přirovnat k trubicovitému dalekohledu, který známe z pirátských filmů. Důvodem, proč má tak bizarní oči je opět nedostatek světla. Jenže nejde zvětšovat oči donekonečna, protože lebka to neumožní. Ale je možné změnit tvar oka z koule na trubici a zvětšit množství i velikost tyčinek, čímž se zlepší šance na zachycení té malé části fotonů, který se podařilo proniknout masami vod do hlubin.
Nevíme skoro nic
Hlubokomořské organismy musejí mít extrémní přizpůsobení pro život v tak nehostinných podmínkách. Musí odolávat obřímu tlaku, tmě a chladu. Stejné překážky musí překonat technické zařízení, kterými se člověk snaží hlubiny prozkoumat. Proto o nich víme tak málo.
Nejhlouběji zaznamenané ryby
Hlubokomořská ryba druhu Idiacanthus fasciola
Největší hloubka, kde byla na film zaznamenána žijící ryba, je druh česky zvaný terčovka (Pseudoliparis snailfish). Má malé oči a téměř žádný pigment. Největší hloubka, kde byla nějaká ryba ulovená, je 8 370 m. To je o 158 metrů hlouběji než předchozí záznam pocházející z roku 2017 a nachází se blízko limitní hranice, kde vůbec mohou ryby žít
V rozhovoru pro Deník N přiznává, že toho o podmořských hlubinách víme skutečně málo. „To málo, co o rybách z hlubin víme, je založeno na nečetných odlovech za posledních zhruba sto dvacet let a jsou to nejspíš jen střípky z toho všeho, co se v hlubinách děje. Většinu hlubokomořského dna a prostoru jsme nikdy neviděli.
Skvělý příklad, jak málo to tam známe, je nedávný objev obrovské kolonie hnízdících ryb v Antarktidě. Je to dosud největší objevená kolonie obratlovců na světě, velká jako Brno,“ říká Musilová.