„Ropné plošiny prospívají mořským živočichům a vítaným způsobem oživují jejich podvodní biotop,“ tvrdí server Ekolist s odvoláním na odbornou studii. Jakkoli nás mohou mást slova „ropná plošina“, o ropu v tomto případě vůbec nejde. Řeč je pouze o betonu, železe a oceli, které tvoří základní skelet plošiny. A ty by opravdu škodit neměly.
Umělé útesy
Konstrukce těžních plošin, zakotvených v mořském dnu, se stávají novým „útesem“, který rozšiřuje plochu. Na nich se může uchytit celá řada mořských živočichů, a postupem času tak vytvořit nový biotop. Podobným způsobem slouží i potopené lodi, někdy zcela záměrně, aby obohatily lokalitu pro vrakové potápěče i podmořský život. Příkladem budiž potopená loď Vandenberg, která se stala hitem. A zároveň novým objektem zkoumání mořských biologů.
Takových lodí, ale třeba i ponorek je celá řada. Jen namátkou: SS Thistlegorm v Egyptě, USAT Liberty na Bali, Gunilda – Rossport v Kanadě, byť v tomto případě se nejedná o mořský, ale sladkovodní ponor. A není důvod si myslet, že by to u opuštěných a v moři ponechaných nebo potopených ropných plošin bylo jinak.
„Ponořená kamera na staré opotřebované ropné plošině ukazuje rozsáhlý život platýsů, tresek a fauny na dně ve všech jejích podobách. V těchto částech Severního moře, kde ropnou plošinu čeká vyřazení z provozu po 25 letech loajální služby při čerpání ropy a plynu ze země, se život obvykle nevidí,“ píše server Eurekt Alert.
Ochránci životní prostředí původně tlačili na odstraňování staveb, ať už větrných turbín nebo ropných plošin, z mořského dna. Jenže se ukázalo, že jejich ponechání na místě by při řádném ošetření (odstranění toxických součástí, kvalitního utěsnění vrtu) mohlo být naopak přírodě ku prospěchu. Ukazuje se, že samotné odstranění stavby sebou nese taky poměrně velké dopady na životní prostředí. Jedná se o tisíce staveb, jen ropných plošin je okolo 7 500 ropných plošin. Větrných elektráren je zhruba dvojnásobek. A to mluvíme jen o těch, které jsou na sklonku své plánované životnosti.
Nový život na starém základě
Odborníci se nově shodují na tom, že ponechání staveb na místě bude lepší. „U plošin byly možnosti částečného odstranění považovány za lepší výsledky pro životní prostředí než úplné odstranění, ale u větrných turbín měly oba přístupy stejnou podporu. Klíčovými hledisky stanovenými pro vyřazení z provozu bylo posílení biologické rozmanitosti, zajištění útesových stanovišť a ochrana před lovem vlečnými sítěmi při dně, které jsou při úplném odstranění negativně ovlivněny,“ vysvětluje skupina několika desítek autorů ve studii, kterou vydal magazín Frontiers in Ecology and the Environment.
Podívejte se do útrob ropné plošiny.
Změť (ne)užitečného materiálu
Aby mohly plnit svou funkci, byly všechny stavby pevně ukotvené. Ale beton a skelet stavby zdaleka není vše, co se pod vodou nachází. Jsou tam lana, pomocné mřížoví a celá řada dalších kusů, které se časem mohou stát součástí útesu, který ožije. A o to přírodovědcům jde.
