Tvrzení, že houby rostou hlavně na podzim není pravdivé. Houby rostou celoročně. Nezapomínejme, že mezi houby patří třeba plísně nebo houby ukryté v lišejnících. Ty na podzim nečekají a rozvíjí se celoročně.
Jiné druhy, jako například smrže nebo kačenka česká, patří mezi jarní houby, které mají sezónu v březnu a dubnu. Jenže klasický návštěvník lesa považuje za houby hlavně hřibovité houby, navíc jen v jejich plně plodné fázi. A na ty se teď zaměříme podrobněji.
Poddubák, březový, smrkový, třešňový
Už jen samotné druhové názvy prozradí, kde houby hledat. Díky lesníkům máme velké plochy republiky zarostlé nepřirozenými smrkovými monokulturami, což komplikuje hledání hub, které ke svému růstu potřebují listnaté stromy. Ale zároveň je to dobrá zpráva. Zkušení houbaři mají svá místečka, což jsou právě často enklávy listnáčů v jehličnatém porostu, kde jdou téměř na jistotu.
Podívejte se na křemenáčovou invazi.
Hřib dubový, klouzek limbový nebo kozák březový nedostaly své „listnaté" druhové jméno náhodou. Samozřejmě „své houby“ mají i jehličnany. Namátkou uveďme ani nejpopulárnější hřib smrkový, nebo křemenáč smrkový či borový, s nápadným červeným kloboukem a bílou nohou pokrytou načernalou síťkou.
Houby obalují kořeny stromů
Obrovské množství hub žije díky kořenům stromů s nimiž jsou ve vzájemně výhodném soužití známém jako mykorhiza. Strom poznáte na mnohem větší vzdálenost než houbu, takže pokud vám ve smrkovém lese v podobě malého hájku zasvítí kmeny bílých bříz, vyplatí se tím směrem vydat. Pod borovicemi zase máte poměrně velkou šanci narazit na klouzky.
Kozák březový se přátelí výhradně s břízou.
Zdeněk Vašků, časopis Vesmír
Klouzek sličný má rád smíšené lesy a často ani nemusíte opustit lesní pěšinu, protože se mu daří v příkopech a na okrajích lesních cest. Pokud tam roste modřín či borovice, měli byste zpozornět. Jednou z typických lokalit výskytu širokého spektra hub bývají okraje lesa, kam se dostávají nálety listnáčů. Nadějná jsou i místa kolem sjezdovek nebo pod vedením vysokého napětí, kde nesmí růst vysoké stromy, ale zasahují tam kořeny dřevin rostoucích na okraji.
Sezona hub už začala
„Obecně díky letošnímu počasí – na začátku roku bylo několik měsíců teplo – začaly růst hřiby,“ vysvětluje v Českém rozhlase mykolog Petr Souček. Je jasné, že růst hub ovlivňuje hlavně počasí, tedy teplo a vlhko. Jenže nesmí být moc teplo. Všeho moc škodí, letošní letní vedra, která na meteorologických stanicích trhaly rekordy letní sezónu trochu zbrzdily. Plodnice hub jsou na sucho háklivé.
Déšť je spolu s větrem jedním z faktorů, který pomáhá s šíření spor. Proto mírně deštivé (voda) podzimní počasí (už nejsou letní vedra) jsou pro růst plodnic hřibovitých hub ideální. Neplatí, že plodnice hub najdete hned po dešti. Přece jen potřebují nějaký čas k tomu, aby vyrostly, takže se vyplatí nějaký ten týden počkat.
Ovšem v české kotlině plné houbařů se zvětšuje riziko, že vám někdo vysbírá i úplně malé plodnice. Proto se vyplatí jít na houby ráno. Rostou samozřejmě celý den, ale snížíte tím riziko, že už terén někdo před vámi prošel a nechal vám jen odřezky.
