Sterilizace peklem
Jak silný byl výbuch, který v roce 1893 rozmetal část ostrova, vědci jen odhadují. Podle některých to byla síla zhruba 13 000 jaderných bomb. Stejných jako ta, která v roce 1945 vybuchla nad Hirošimou. Ještě dva měsíce po erupci z povrchu pokrytého lávou stoupala pára. Ta byla důkazem vysokých vnitřních teplot, které zabily zbytky všeho živého.
První byl pavouk
„Když devět měsíců po výbuchu dorazila na ostrov první vědecká výprava, našla jediný živý organismus. Pavouka,“ píše aktuální vydání časopisu Vesmír. Dá se jen spekulovat, jak se tam dostal, nicméně pavouci jsou notoricky známí jako úspěšní rozptylovači. Sítě nebo jen vypouštěná vlákna jim slouží podobně jako padáková křídla a dokáží je odnést i stovky kilometrů daleko.
Pokud byl první kolonizátor po výbuchu Krakatoy pavouk, podívejte se, jak to mohl udělat, prostě přiletěl.
Kvetoucí rostliny a kapradiny
První pavouk mohl mít smůlu, že se neměl čím živit. Už tři roky po výbuchu byly na zbytcích ostrova „doma“ řasy tvořící slizovitý povlak. Na ostrově mohli přistávat ptáci, kteří už tak úrodný lávový materiál mohli přihnojovat trusem. Guano, ať už ptačí nebo netopýří, je považováno za natolik dobré hnojivo, že se v mnoha částech světa těžilo. O dva roky později se už na stejném místě uchytily nejen mechy a řasy, ale i kvetoucí rostliny. Jak udávají tehdejší vědecké zprávy, botanikové identifikovali i 11 druhů kapradin.
Sopkou zničená území, ať už to byla filipínská Krakatoa, americká Svatá Helena nebo islandský, z moře se objevivší ostrůvek Surtsey, ukazují, že příroda se vlastně zabít nedá. I totální destrukce a změna ekosystému dříve či později (většinou dříve, než vědci odhadují) ožije a zazelená se. Objevili se motýli a nakonec i savci.
Žádná rostlina, žádný živočich, žádné semeno, žádná výtrusnice.
David Quammen, Song of the Dodo
„V červnu 2013 byl na ostrově proveden průzkum, který se týkal diverzity savců, ptáků, plazů a bezobratlých (pozemních, vzdušných a stromových). U savců bylo použito 10 živých pastí podél 100 m liniového transektu, u ptáků a plazů byla použita metoda přímého pozorování. Průzkum bezobratlých byl proveden vizuálními technikami s vymetací sítí, jamkovými padacími pastmi a světelnými pastmi. Z průzkumu vyplynulo, že se zde vyskytoval 1 druh savce, 13 druhů ptáků, 2 druhy plazů, 58 druhů hmyzu a dalších 10 druhů bezobratlých,“ píše server Knowlege E.
Jakkoliv dnes hořekujeme nad klimatickou změnou a „zabíjením přírody“, jde „jen“ o změnu životních podmínek. Příroda se zabít nedá. Přežila doby ledové i tropické třetihory. Ten, koho ohrožujeme, jsme my sami.
Zdroje: Milion tress, Blog Outside my window
