Palma, které Angličané pro snadno rozeznatelný tvar listí (viz foto) nazývají „palmou rybího ocasu“ pozná každý. Český se jmenuje karyota a najdete ji ve sklenících botanických zahrad. Na pěstování nejsou karyoty nijak náročné, takže v tropických sklenících zvládají české zimy bez problémů. Právě pro dekorativnost na jedné straně, a snadné pěstování na druhé, je palma častým prvkem v tropických zahradách, odkud se pak šíří dál. Ještě jednou si prohlédněte její listy, na palmu jsou poněkud atypické. Možné se nám to na dovolené bude hodit.

Pozor na kyselinu šťavelovou

Semena karyoty jemné vypadají jako kuličky, ideální na hraní. Jenže pozor. „Obal semen obsahuje jehličkovité krystaly šťavelanu vápenatého (rafidy), které při kontaktu s pokožkou způsobují její silné podráždění. Kontakt s chloupky na listech a řapících způsobuje řadu ekzémů,“ varuje informační cedule v teplické botanické zahradě.

Můžou za to cibetky

V indomalajském regionu narazíte na karyoty často. Rostou například na Čechy oblíbené na Srí Lance, v Indii nebo Malajsii. Karyotu jemnou (Caryota mitis) najdete v Číně, Indočíně nebo na Filipínách. V době zralosti plody konzumovány ovíječem skvrnitým (Paradoxurus hermaphroditus hermaphroditus), který roznáší nepoškozená semena daleko od mateřského stromu. Ovíječi tak účinně rozptylují plody a zvládají to, co by sám strom nezvládl.

Ano, pokud vás napadla káva kopi luvak, tedy „cibetková káva“ vyráběná ze zrn kávy, která prošla trávicím traktem cibetek, tak jste na správné cestě. Stejným způsobem roznáší, jako semena kávy, roznáší ovíječ skvrnitý i semena palmová (karyotová) semena. Jen se jim dostalo takové slávy jako kávě vyráběné z výkalů.

Smrt karyoty - odkvete a odumře

Karyoty patří mezi palmy, které po vykvetení a dozrání plodů odumřou. Kvetení začíná na vrcholu kmene a často pokračuje směrem dolů po několik let. Vývoj plodů trvá 32-38 týdnů. C. urens vykvétá asi po 15 letech velmi nápadným způsobem z koruny až k bázi po dobu několika let, než nakonec odumře.

Pokud byste chtěli, můžete mít karyoty i doma. Josef Kulhavý ve své knize Palmy: množení – pěstování – ošetřování píše, že potřebují osluněné prostředí, ale nikoliv plné slunce, a pravidelnou zálivku. Zvláště jim prospívá rosení. Jenže kdo by chtěl mít doma palmy, které mohou vyvolat ekzém. Vidět je ale můžete občas ve velkých kancelářských budovách korporátních zaměstnavatelů, kteří o jejich biologii (kam šťavelan vápenatý patří) neví. Krystaly šťavelanu vápenatého v moči jsou nejčastější příčinou ledvinových kamenů. Do trávicího traktu se dostanou s pojídáním celé řady rostlin, ale listy palmy nejspíše nikdo rozumný konzumovat nebude. Navíc ráda odnožuje, takže se občas dá najít celý trs. Byť jde o velmi dekorativní palmu, přece jen je u nás dost špatně k sehnání.