Když Jakub Krčín z Jelčan zakládal v 16. století rybníky pro Viléma z Rožmberka, měl na co navázat. V Jižních Čechách propojovala rybníky Zlatá stoka, na Pardubicku měli Opatovický kanál. Jižní Čechy se proslavily koncentrací rybníků na malé ploše, které zásobovaly rybami široké okolí a vyvážely se i za hranice. Dodnes hnojené rybníky (skutečně se do nich lije močovina) dodávají ryby ke štědrovečerní večeři.

Dílo bylo vybudováno v letech 1498 až 1521, a začíná u Opatovic nad Labem. Kanál čerpal vodu z Labe a sloužil k napájení rozsáhlé rybniční sítě, kterou založil majitel pardubického panství pan Vilém z Pernštejna.

Středověk neskončil, středověk trvá

Opatovický kanál, jak jeho název napovídá, začíná u Opatovic nad Labem, bere vodu z Labe a do Labe se zpět vlévá u obce Semín. „Významné vodní dílo pozdního středověku sloužilo k napájení pernštejnské rybniční soustavy na Pardubicku, doklad přetváření krajiny k užitku panství,“ píše Národní památkový ústav.

Kanál, který dosahoval délky 34,7 km, zásoboval vodou 32 mlýnů a přes 200 rybníků, je dnes o necelých 9 km kratší a místo mlýnu v obci Břehy vyrábí tlak vody elektřinu v malé vodní elektrárně.

Opatovický kanál je kulturní památkou a dodnes zásobuje vodou několik rybníků. U obce Semín se nachází tzv. Semínský akvadukt – Opatovický kanál zde křižuje Sopřečský potok,“ píše server Kudy z nudy a dává tím tip na zajímavý výlet. Není moc míst v republice, kde uvidíte téct jeden vodní tok nad druhým.

I Opatovický kanál se dá sjet na kánoi.

Zdroj: Youtube

Peníze a jíl

Za rybníky na Pardubicku stojí velmož jménem Vilém z Pernštejna, jež se narodil v roce 1435 na moravském hradě Pernštejn jako vnuk Viléma staršího z Pernštejna. Ten získal roku 1490 pardubické panství a byl dost bohatý a podnikavý na to, aby si troufl na stavbu velkorysé rybniční sítě. Ryby, nejen jako postní jídlo, totiž vynášely, takže základem byl, řečeno dnešní marketingovou hantýrkou, byznysový projekt.

Nevýhodou Pardubicka je jeho pískové a štěrkopískové podloží, ostatně dodnes se ze dna některých rybníků písek těží. Aby voda nemizela průsakem do podzemí, bylo nutné kanál v téměř celé délce utěsnit nepropustným jílem. A na to taky byly potřeba peníze. Investice se ale zřejmě vyplatila, kanálem proudí voda dodnes.

Původně kultivaci rozsáhlé mokřinaté oblasti západně od Kunětické hory, kudy v dávných geologických dobách teklo Labe, začal provádět od konce 11. století benediktinský klášter v Opatovicích. Kromě jiného tím snížil množství komárů v oblasti. Není bez zajímavosti, že kanál částečně kopíruje prastarý říční tok.

Údržbu a čištění kanálu měli 3x - 4x do roka na starosti obyvatelé blízkých vsí, v úseku od Bohdanče k Semínu byli najímáni placení nádeníci,“ dodává historické podrobnosti Národní památkový ústav, čímž mimo jiné připomíná, že stavba kanálu dodala i potřebu dalších pracovních sil, a to nejen rybářů a rybníkářů. Kladrubský kanál je odbočkou z Opatovického kanálu a zajišťuje vodu v areálu hřebčína v Kladrubech nad Labem, který je nejen národní kulturní památkou, ale i památkou světového dědictví UNESCO.

Zdaleka ne všechny středověké rybníky se podél Opatovického kanálu zachovaly. Mnohé byly vysušeny a zlikvidovány a v místě některých dnes stojí okolní obce.

Související články